Jako úplně zatmění se po celé zeměkouli šíří temné stíny. Ale mezi lidmi žijí jedinci, kteří ovládají zvláštní schopnosti. Aniž by zatím o sobě věděli, jejich společným osudem je zachránit svět…
Peter v New Yorku se probudí ze snu, kdy se mu zdá, že skáče ze střechy domu. Peter jde za svým bratrem Nathanem, který kandiduje do kongresu, a řekne mu, že si myslí, že může létat. Ten mu poradí, že by měl jít k doktorovi.
V Indii oznámí Mohinderovi, že jeho otec zemřel. Ten mu prý říkal, že ho někdo už několik dní sledoval a bál se, že mu chtějí ukrást jeho výzkum. Podle Mohindera byl už blízko k tomu, aby našel nultého pacienta, který by měl být právě v New Yorku. Mohinder jde do jeho bytu, aby našel jeho poznámky a mohl tak dokončit jeho genetický výzkum. Na místě zjistí, že ve vedlejší místnosti někdo je. Rychle sbalí nějaké dokumenty, udělá fotku velké otcovy mapy a zmizí…
V Texasu natáčí mladík dívku Claire, která skočí z rampy vysoké několik desítek metrů. Po hrozivě vypadajícím pádu vstane – je nezranitelná…
V Japonsku se Hiroovi podaří silou vůle zastavit čas.
Niki, svobodná matka, se snaží s ředitelem prestižní školy vyjednat, aby do ní mohl její nadprůměrně ingteligentní syn nadále chodit, přestože dluží za školné, ale ředitel je neústupný. Když rozčilená odchází, vidí v zrcadle svou tvář, která se ale tváří jinak a dokonce se i jinak pohybuje.
Simone přijde domů, kde najde svého přítele Isaaca, malíře, jak ničí své obrazy. Zjistí, že před třemi týdny namaloval obraz hořícího autobusu, který právě ve skutečnosti viděla.
Postupně se tito lidé začínají setkávat, aniž by ještě tušili, že mají díky svým zvláštním schopnostem společné poslání…
Hiro:(snaží se zastavit vteřinovou ručičku u hodin, a povede se mu to) Dokázal jsem to! (Běží za Andem.) Ando: Co zas? Hiro: Narušil jsem časoprostorové kontinuum. Ando: To se máš. Hiro: Moje hodiny. Vrátil jsem se o vteřinu. Jen silou vůle. Svými myšlenkami! Ando: Škoda, že tě neplatí od hodiny. Hiro: Myslím to vážně. Tím se vysvětluje to metro dneska ráno. Ando: Přijelo o čtrnáct vteřin později. To je toho. Hiro: Metro nemá nikdy zpoždění. Ando: Dokud jsi ho nezpozdil ty. Jen pomocí své mysli. Hiro: Ano, objevil jsem síly… nad schopnosti smrtelníka! Ando: Jasně! Ty a Spock. Hiro: Ano. Jako Spock. Správně. (Hira odvádí ochranka.) Ando: Použij vulkánský stisk, Spocku! Vulkánský stisk!
Peter Petrelli: Odkud se to bere? Tohle hledání... Tahle potřeba vyřešit tajemství života, přestože ani na ty nejjednoduší otázky nikdy nenajdeme odpověď... Proč jsme tady? Co je to duše? Proč sníme? Možná by bylo lepší, kdybychom po odpovědích nepátrali. Nehnali se, nedychtili. To ale není v lidské povaze. Takové není lidské srdce. Proto tady nejsme...