Na Atlantis se zdá být všechno v pořádku, dokud Teyla nezačne mít zvláštní vidiny. Když se prochází městem, z ničeho nic vídá antickou ženu, která mluví divnou řečí, a popáleného antického pilota. Nikdo jí zprvu nevěří, vyšetření také nic neukáží, jenže později mají vidiny i ostatní členové expedice na Atlantis. Pod vodou se k městu také začnou přibližovat stovky velryb. Co mají ty dvě zdánlivě rozdílné věci společného? McKay nalezne na tuto otázku odpověď - velryby stahující se k městu se pomocí halucinací snaží lidi v Atlantis varovat před nebezpečným výronem ze slunce, jenž každých 15 tisíc let ohrožuje planetu.
Rodney: Viděl jsem ji a je to ta samá ryba, co mi loni zachránila život. Sheppard: To jsem byl já se Zelenkou. Rodney: Ano, ale až potom, co vás Sam ke mně dovedl. Weirová: Sam?? Rodney: Ehm, velrybák. Pojmenoval jsem ho po Samantě Carterové… z osobních důvodů.
(Sheppard a McKay jsou na ošetřovně po tom, co jim praskly ušní bubínky.) Sheppard:(nahlas) Myslím, že už slyším líp, a co ty? (McKay nereaguje.) Kanadská liga stojí za houby. (McKay pořád nereaguje.) Céline Dion je přeceňovaná. (McKay stále nereaguje.) A Zelenka je chytřejší než ty! McKay: Hele, na něco jsem přišel!