Dr. McKay se při zkušebním letu s opraveným puddle jumperem zřítí do moře. Přední sklo praskne, jeho pilot zemře a on zůstává uvězněný v zadní části jumperu. Na Atlantidě se pokoušejí určit jeho polohu, ale on se zatím stále potápí a začíná se mu objevovat jako halucinace Samantha Carterová...
(McKay objímá a líbá na tvář halunaci Carterové.) Carterová: Uvědomujete si, co to vlastně děláte? McKay: Ale, no tak. Jste moje fantazie, tak si snad můžete sundat ten vršek. Carterová: Vašemu podvědomí je jasné, že bych to nikdy neudělala. McKay: Jste ta nejhorší halucinace. Carterová: To si nemyslíte. McKay: Ale ano, myslím.
(McKay se hádá s přeludem Carterové.) McKay: Pomůžete mi? Nebo ne? Carterová: Pomohu vám zůstat naživu co nejdéle. Ale s tím plánem vám nepomohu. McKay: Moje vlastní halucinace mi říká ne. Carterová: Podvědomě si uvědomujete, že to potřebujete rozmluvit. McKay: Ani halucinace už nejsou co bývaly.
(McKay si stěžuje na svou situaci.) McKay: Teď bych měl být na povrchu a zachraňovat toho pitomce, co tu uvízl a ne být sám ten pitomec, co tu uvízl. Než Zelenka něco vymyslí, tak tu umřu stářím.
(Dr. Zelenka a major Sheppard plavou Pudlle Jumperem pod hladinou za Rodnym.) Dr. Zelenka: Doprdele, je to na hovno, kdo mohl tušit, že se budem potápět tak hluboko! major Sheppard:(na Zelenku) Sice vás neslyším, ale asi vím co říkáte.