Carterová: Asi před rokem narazil tvůj bratr na mimozemský experiment jménem Projekt Arcturus. Byl to pokus o vytvoření energie nulového bodu. Jeannie: To by byl prakticky nevyčerpatelný zdroj energie. Co se stalo? McKay: Menší problémy. V ochranném poli se vytvořily exotické částice. Carterová: Zničil sluneční soustavu. Jeannie: Meredithe! McKay: Byla neobydlená.
Lorne: Dobrý, už jste se vydýchal, tak půjdeme. Rodney: Nevrátíme se? Hodina je pryč. Lorne: Zatím patnáct minut. Rodney: Zdálo se mi to delší. Lorne: Teda. Vy vážně musíte být génius. Rodney: No, dovolte mi podotknout, že… Okamžik. Proč to říkáte teď? Lorne: Něco musí podplukovníkovi bránit, aby Vás nezastřelil.
Rodney: Já si vedu dlouho deník počtu vystavení radiaci, jako rentgeny, mobily, cesty letadlem, ta nešťastná epizoda s Genijskou atomovou bombou a minulý týden jsem proletěl nebezpečně blízko koronosféry. Jak to vypadá, budu se muset vzdát otcovství. Lorne: Jo, to je zvláštní. Zrovna si říkám, že byste měl.
(Po tom, co Ford poněkolikáté neuhodne prvočíslo.) Zelenka: Poručíku, chtěl byste se stát subjektem mé studie o statistické pravděpodobnosti? Ford: Mstíš se nám silnějším, že jsme vás, prďoly, vždycky přeprali?
Weirová: A proč jste si myslel, že je dobrý nápad otestovat toto zařízení tím, že se necháte shodit z balkonu? Rondey: Není to první, co jsme zkusili. Sheppard:(Směje se.) Střelil jsem ho. (Weirová se nechápavě podívá.) Jen do nohy.
(Rodney je na ošetřovně) Teyla: Chceš si Torena pochovat? Rodney: Ale jistě. Teyla: Tady.. Rodney: Líbím se mu. Teyla: Bude z tebe dobrý otec, Rodney. John: Už jsem viděl hodně děsivých věcí, ale tahle myšlenka je nejděsivější.
(Daniel je na ošetřovně a zotavuje se z rány od elektrického proudu.) Rodny: Jak to jde? Daniel: Bolí mě i jíst kompot. Rodny: Tak ho nejez. Daniel: Díky Einsteine.
(Poté, co vypnuli generátor.) McKay: Postřelil jsi mě. Sheppard: Ano, Rodney, střelil jsem tě a omluvil jsem se ti. Ronon: I mě jsi střelil. McKay: Omlouvám se všem, které jsem střelil.
(McKay s Beckettem mluví o účincích generátoru na lidskou psychiku.) McKay: Dal jsem si na vejšce mariánku a nic. Beckett: Vážně? McKay: Mimo svědění a touhy sníst celý bochník toustového chleba.
(Sheppard vítá McKayovu sestru.) Sheppard: John Sheppard. McKay: Je vdaná a moje sestra. Sheppard: Jen jsem ji pozdravil. McKay: Já vím, co děláš, už jsem ten výraz viděl, Kirku.
(Sheppard a Weirová mluví o McKayově sestře.) Weirová: Mluvil s tebou někdy o sestře? Sheppard: Jednou nebo dvakrát se o ní zmínil. Obvykle slovy "no tak, i moje sestra by to zvládla", jinak nic.
(McKay informuje svou sestru o nebezpečí v Pegasu.) Jeannie: Ta stvoření musejí být děsivá, když se pokoušíte o to co děláte. McKay: Nechci tě děsit, ale musíš vědět o co jde. Jsme ve válce. Jeannie: Rozpoutal jsi ji? McKay: Co? Ne! No tak.
(McKay přišel bránou z Atlantidy.) Carterová: Vítejte na Zemi. McKay: Jo. Jo. Co sestra provedla? Carterová: Také vás ráda vidím. McKay: Zdravím, salutuji, poklona. Co provedla?
(McKay chce pomoci ostatním.) Beckett: Co to děláš? McKay: Já tam jdu. Beckett: Ale sotva chodíš. McKay: Já chodím bezvadně, jen si nemůžu sednout. Beckett: Nic nedokážeš trefit. McKay: Z tebe je teď rambo?
(Sheppard a Teyla našli Ronona.) McKay: Co se tam dole děje? Blíží se k vám z okolí alespoň pětadvacet wraithů. Dejte pozor. Sheppard: Rononovi se odsud vůbec nechce. McKay: To je smůla. Řekni tomu nevděčnému exempláři nevyvinutého člověka, že jsme ho přiletěli zachránit. Sheppard: McKay se cítí ublížený, že s námi nechceš jít.