Členům SG-1 se jen tak tak podaří vrátit se do SGC z jedné z velmi nebezpečných misí. Generál Hammond jim sděluje, že s okamžitou platností rezignuje na funkci velitele SGC a odchází do důchodu. Říká, že už je unavený a má dost toho, posílat své nejlepší lidi na mise mimo Zemi a nevědět, jestli se vrátí. Jack se mu to marně snaží vymluvit. Hammond však trvá na svém a nehodlá Jackovi sdělit pravé důvody odchodu. Členům SG-1 je to velmi divné. Generál není z těch, kteří by se jen tak lehce vzdávali a hned tak něco ho neporazí. Ovšem nemohou nic dělat. Na základnu přichází nový velitel - generálmajor Bauer. Je přesně tím, čeho se tým SG-1 obával - byrokratem, který bazíruje na nepodstatných maličkostech a vyžaduje striktní dodržování předpisů. Je rovněž představitelem těch frakcí, které žádají tvrdší postupy při získávání mimozemských technologií. Ihned po příchodu rozpustí tým SG-1. Daniel jako archeolog nemá co dělat ve frontové jednotce a nadále má proto působit jako konzultant a cestovat mimo Zemi podle potřeby. Sam jako odbornice na naquadahové reaktory dostává za úkol pracovat na vývoji zbraně, která by spojovala nukleární bombu s využitím energie naquadahu, což by mnohonásobně zvýšilo její explozívní účinek. Teal’c je převelen k týmu SG-3. Zbývá Jack. Tomu se změny vůbec nelíbí a dostane se do konfliktu s Bauerem. Ten mu dává nějaký čas na rozmyšlenou, aby se Jack rozhodl, zda je ochoten se podřídit předpisům a zůstat tak v SGC.
Jack jde navštívit generála Hammonda a informuje ho o tom, co se děje na základně. Hammond mu nakonec prozrazuje pravé důvody svého odchodu. Před dvěma týdny byl kontaktován zástupci NID, kteří požadovali agresívnější postup při získávání mimozemských technologií. Hammond to odmítl a další den mu agenti NID vyzvedli ze školy obě vnučky a po pár hodinách je v pořádku vrátili domů. Byla to výstraha. Hammond pochopil a odstoupil, protože není schopen zajistit bezpečnost své rodině 24 hodin denně. Jack to tak nechce nechat a obrací se s žádostí o pomoc na plukovníka Maybourna. Má to však háček. Maybourne sedí ve vězení za velezradu a hrozí mu trest smrti.
O'Neill a Maybourne jdou ke Kinseymu domů, protože potřebují získat jisté informace. Manželka senátora: "Kdo je to drahý?" Kinsey: "Staří přátelé." O'Neill: "Dobré odpoledne. Já jsem Starsky a tohle je Hutch."
Kinsey: Prosím vás! Při volbách polovina Američanů stejně volit nepřijde a ti, co volit přijdou jsou tak hloupí, že nevědí, co dělají! O’Neill: Což vysvětluje vaše zvolení.
Kinseyová:(Jack hladí jejich psa.) Líbíte se mu, pane Starsky. O’Neill: Vrána k vráně sedá. Kinsey: Drahá, Starsky a Hutch je starý televizní seriál. Kinseyová: Ah, tak vy jste herci.
Carterová: Tak co o něm víme? O’Neill: Moc ne. Jackson: Snad to není žádný nafoukaný a ohvězdičkovaný... O’Neill: Blbec? Jackson: Dostal bych se k tomu.
Bauer: Právě jsem si prohlížel vaše hlášení. O’Neill: Ano? Bauer: Jsou ucházející, i když v budoucnu byste mohl každý oddíl opatřit shrnutím a odrážkami. Lépe se to čte. O’Neill: Opatřit shrnutím a odrážkami? Bauer: Je to nějaký problém? O’Neill: Generále, uvědomuji si, že úprava mých hlášení je zřejmě životně důležitá a jestli chcete, můžeme si jednou promluvit o fontech a okrajích. Ale právě teď bych rád věděl, proč jste se rozhodl rozpustit bez projednání můj tým?! Bauer: Generál Hammond vám možná toleroval určitou volnost projevu, plukovníku, ale u mě - pozor na ten tón! O’Neill: Generál Hammond měl důvod nechat nás pohromadě. Faktem je, že nebýt SG-1, seděl byste tady a měl v hlavě hada... místo těch svých pilin!