In the Flesh
(In the Flesh)
In the Flesh
In the Flesh je o tom, jak se z krvelačných zombíků stanou jenom zombíci. No, vlastně ne úplně zombíci, ale oběti syndromu částečného skonu:-) Jenže to má jednu nevýhodu, zombíci si pod vlivem léků vzpomínají na své činy v krvelačném období. Zombíci v různém stádiu rozkladu tak jsou integrováni zpět do společnosti. Jak dokáží lidé přijmout to, co neznají, a jaké to má následky?
Kieren se vrací domů, do města, které je proslulé svým bojem proti shňiloušům. Postupně se snaží vyrovnat s tím, čím je, se svojí vinou a se svojí rodinou, která se po jeho smrti naprosto rozložila. Z In the Flesh se tak postupně vyklube komorní rodinné drama o lásce, nenávisti a odpuštění.
Škoda, že se víc nevěnovali tématu modrých drog pro zombíky a toho zombie kněze. To vypadalo totiž dost zajímavě. Ale jinak jsem ráda, že něco zůstalo záhadou, třeba mi tam vůbec nechybí vysvětlení, proč vlastně vylezli z hrobů.
Ten seriál je poměrně drsný, ale ne drsný ve smyslu usekávání hlav a lámání končetin, ale v odhalování jednotlivých charakterů. To je krásně vidět na lovu zombíků v prvnímu dílu nebo na setkání podpůrné skupiny pro osoby, které mají doma zombíky, když mluví Kierenova a Rickova matka, nebo ve scéně Rickova objetí s otcem. Ta síla těch scén je asi v tom, že doufáte, že se nestane to, co si myslíte, že se stane. Prostě v In the Flesh mě každou chvíli něco dokázalo překvapit. A ten konec. Že to skončí v podstatě stejně, jako to před několika lety začalo, jsem teda nečekala. Sakryš, už i zombíci mě rozbrečí:-)
nečekané překvapení
Byla jsem až překvapena. Hlavní hrdina je kluk, který se vlastně nedobrovolně vrátil do života, kterého se sám vzdal. Byl to pro něj takový Danajský dar. In the Flesh je komorní drama o tom jak vás lidé z malé vesnice přijmou když jste jiní. Kieran Walker se neumí vypořádat ani sám se sebou, natož tak, aby se hájil před radikální vesnickou domobranou, vedenou místním knězem, HVS. K tomu připočítejte 4 roky staré křivdy od rodiny ( hlavně sestry ), kterou tady nechal když se zabil. Tento příbeh je jen jeden z tisíce, který dokazuje již potvrzené. Britové jsou skuteční mistři gradace. První díl na mě působil rozporuplně. Ale ten druhý už se mi dostal pod kůži, přičemž třetí mě naprosto dostal.
Life is hard, death isn´t any easier
Téma zombíkov nie je ničím novým, veď kto by nepoznal tie krvilačné „potvory“ čo po vás idú. Briti sa však rozhodli na túto tematiku nazrieť trocha inak a vzišlo z toho zaujímavé a príjemné dielko.
In the flesh ukazuje, že zombíci nemusia byť len krvilačné príšery (potvory), ktoré idú po človeku. Ale, že sú to tiež ľudia (teda obete čiastočného skonu), ktoré sa svoje činy nemôžu. Námet ničím nový, ale aj tak zaujme. Čím to je? Tak hlavne asi prostredím a formou rozprávania príbehu. Tá nie je ničím zložitá a sústreďuje sa najme na „nemŕtvých“, ktorý už nie sú zombíkmi v pravom slova zmysle a snažia sa späť zaradiť do spoločnosti. Nie každý ich víta s otvorenou náručou a na každom kroku musia bojovať s rôznymi predsudkami. A práve na tom je celý príbeh vystavaný. In the flesh nie je teda len seriálom o zombíkov, ale aj akýmsi obrazom o spoločnosti, ktorá je plná predsudkov, odmietania a len ťažko prijíma niečo nové či iné. Je akousi drámou plnou rodinných vzťahov, boja so sebou samým ale aj so spoločnosťou.
Čo Briti vedia, je vybudovať príbeh, ktorému stačí malý priestor, nenáročný dej a atmosféru, ktorá dýcha z každého zábery. Na to aby bol rozpovedaný zaujímavý príbeh, netreba zvrat za zvratom ale postačí aj málo. Oproti iným seriálom či filmom s tou tematikou sa In the flesh líši aj spôsobom rozprávania, do ktorého je zabudované minimum akcie. Rozprávanie je také ako príbeh, skôr pomalé a plynulé, necháva veci plynúť s prúdom. Niet sa kam ponáhľať, veď všetko má svoj čas. Oboma sériami sa viaže jeden veľký motív, rozčlenený na pár menších.
Čo si isto obľúbite na seriály sú postavy. Či už pôjde o hlavného hrdinu Kierena, ktorý hľadá svoje nové miesto. Alebo jeho bláznivú kamarátku Amy, je jedno. Každá z postáv si vás získa a jej problémy, prežívate spolu s ňou. Každá z nich má svoj príbeh, ktorý je postupne rozpovedaný a tak máme možnosť oboznámiť sa s jej konaním, čo ju k tomu vedie.
In the flesh sa žiaľ dočkal len dvoch sérií, ale aj tie boli skvelé. V poslednej časti sa viaceré veci síce uzavreli, ale aj tak tam ostalo niečo nedopovedané. Seriál síce čerpal zo známej a mierne obohranej tématiky. Nevezie sa a nekonkuruje podobným seriál. In the flesh si našiel vlastnú cestu. Je niečím novým, nezvyčajným, zvláštnym a zaujímavým. Za zhliadnutie určité stojí, čas strávený pri ňom určite neoľutujete.
Zajímavé přirovnání
Seriál o zombie jako analogie rasové problematiky? A proč ne, když je to velice, ale opravdu velice působivé. Pár epizod (možná jen dějových linek) je slabších, pár postav vás bude otravovat, ale jako celek to funguje výborně. Ono začlenit se jako vyléčené zombie do přeživší společnosti je prostě problém, zvlášť když si ti lidé pamatují, jak jste se pokoušeli sežrat, nehledě na to, že tu koluje pochybná droga od ještě pochybnějšího "vůdce" zombíků, šíří se fámy o druhém povstání a ta nová poslankyně má opravdu zajímavé názory na to, co by se mělo s novou skupinou obyvatelstva dělat (a "kupodivu" to zavání nucenými pracemi a ztrátou všech práv).
Oběti předčasného skonu
In the flesh dokázal z již okoukané tématiky vytvořit nezapomenutelný zážitek, podívat se na zombíky z trochu jiného úhlu - na oběti předčasného skonu.
Seriál se mi opravdu moc líbil. Byla jsem až překvapena. Je plný citů. Hlavní hrdina, který se vlastně nedobrovolně vrátil do života, kterého se sám vzdal. O tom, jak se musí vyrovnat s tím, že jeho jídelníček byl složen jenom z lidských mozků, o tom, že lidi shnilouše nenávidí, bojí se jich, o charakteru lidí, kteří dokáží zabít i vlastní dítě, pokud není to, co chtějí, aby bylo...
Nevím, co dodat dále, jen to, abyste se na něj podívali. Britové prostě umí!
Liek aneb trochu inak
In the Flesh je seriál s tématikou ktorú vidíme na každom kroku.Zombie.Ale čím je tento seriál jedinečný? Dokázal nám ukázať ako by to vyzeralo keby je na svete liek a živí mrtví sa prechádzajú medzi nami takmer vyliečený.
Priznám sa že som čakal niečo iné ale hlavný hrdina posobý presvedčivo,dejová zápletka načrtnutá na začiatku prvej časti ma rýchlo tahala ku koncu.
Seriál neukázal len hlavnú záletku ale aj to že nie každý súhlasí aby "vyliečený" chodili medzi nami.Je tam zopár zvratov a ako celok posobí seriál vyrovnano.
Koho by zaujímalo začala sa natáčat 2 séria :).
Úžasná alegorie společnosti
Hlasitý potlesk, prosím - to je první, co mě k tomuto seriálu napadá. Osobně tématice zombie příběhů příliš nefandím, ale když jsem si po dlouhém přemlouvání In the Flesh přeci jen pustila, změnila jsem (aspoň pro tento případ) svůj názor.
Seriál bych označila za dokonalou alegorii a sociologickou studii společnosti. Ačkoliv je epizod jen velice málo, můžeme zde vidět nádherný vývoj postav, jejich okolí a logiku, kterou většina posuzuje menšinu. Hluboce smekám před scénáristy a tím, jak zpracovali tématiku sebevražd a osob odsunutých na okraj společnosti.
In the Flesh vás pohltí, sežvýká a vyplivne ve stavu, kdy si nebudete přát nic víc, než jen vidět další epizody a hlasitě proklínat BBC Three, že ho pro 3. sezónu neobnovila.
Wow wow wow Dome Mitchelle!
Jsem okouzlena především námětem, protože se tu řeší to nejdůležitější, a to deprese a úzkosti, rasová diskriminace, homofobie, a vůbec prostě utlačování menšin, nebo těch, co se nějakým způsobem liší. Celé je to navíc zabalené do zombie dramatu. Děj první řady je srdcervoucí a dojemný, především Kieren; jeho návrat domů, vyrovnávání se se smrtí a životem a přijetí odpovědnosti za své činy. Druhá řada je ještě o kousíček lepší než první, nepolevilo se tu na obsahu, stále se řeší důležitá témata, stále je to neskutečně smutné ale zároveň velmi zábavné. Není tu snad žádná nezajímavá, nudná postava, hlavně mě ale bavil Philip - opravdu dobrý vývoj postavy v průběhu seriálu, z nových postav mě nejvíc zaujala Maxine (úžasná) a Simon (ještě úžasnější, Emmett J Scanlan je tu téměř k nepoznání). Soundtrack okouzlil všechny a také mě, Keatona Hensona jsem si velmi brzo zamilovala. Pusťte si In the Flesh a modlete se se mnou za třetí řadu!
Ty tak trochu jiní
Jestli máte rádi zombíky jako chodící, nemyslící, po mase hladovějící, tak se toho nedočkáte. In the Flesh - tak trochu jiný pohled na fenomén téhle doby.
Samotná myšlenka vyléčených zombíků je tak trochu vhozená rukavice, samotný příběh ale naštěstí není jen o tom. V příběhu plném lidského pokrytectví a sebestřednosti tu máme taky ty, co kopou za správnou stranu, alespoň pro mě. Umístění seriálu fantasticky podtrhuje atmosféru, hlavní hrdina není hezounek a pak samozřejmost soudržnosti rodiny jako celku - vždyť to není realita, je to seriál. Každopádně shlédnutí téhle minisérie stojí za to.
Zombie nezombie
Komorní drama, o tom jak lidé přijímají svoje blízké, kteří nejsou tak úplně podle představ normální společnosti. Zombie tedy "Vyléčení" zombie jsou zde jen jakousi alegorií na nenávist a předsudky ve společnosti, každý si zde může doplnit svoji "oblíbenou fobie"(zombie jsou zde jen náhražkou za menšiny ať národnostní, náboženské či sexuální)
My tak na mikrokosmu jedné malé vesničky můžeme pozorovat nenávist, fanatismus a násilí páchané na menšině, stejně jako její přijetí a akceptování ve společnosti.
In The Flesh
Nejde o zombiecky serial, je to spis drama o xenofobii nez rezba o litajicich vnitrnostech. Rozhodne to ale cloveka vtahne a par vterinek zombiectvi tam je taky:)
Zombie?
Je mi to líto, ale tohle asi nebude nic pro mě. Viděla jsem první díl a polovinu druhého.. vůbec mě to bohužel nebavilo. Nevím, asi nedokážu snést tu představu, že když jde o zombíky - ať už vyléčené - že tam nebude žádné trhání, sekání, lámání a podobně..
Ale velké plus za nápad.
Ale bohužel, nebudu sledovat dál.