Nechtěná nevěsta

Průměrné drama s několika zvláštnostmi

Během čtrnácti dnů jsem shlédl toto rozsáhlé 301-dílné turecké drama. Velikým záporem je neskutečné množství zpívaných pasáží a též zdlouhavé, zcela zbytečné a pro vývoj děje nepodstatné plkací scény záporáka Adema s psycholožkou Idil (naštěstí jsem měl možnost všechny tyto zbytečnosti přeskakovat). Jinak má ale děj poměrně svižné tempo a stále se tam něco děje, často dochází k různým konfrontacím. Výjimkou tohoto seriálu oproti většině tureckých dramat je, že žádná z postav nebyla zavražděna, pouze pár postav postupně zemře na různé choroby či stáří. Další zvláštností je, že pár epizod se dokonce odehrává v Praze. Ojedinělým unikátem mezi dramaty je též fakt, že zde nefiguruje žádná dlouhodobá intrikánka, která by se snažila rozvrátit vztah ústřední dvojice Faruka a Süreyy. Přestože zprvu to vypadá, že jim bude klacky pod nohy házet Ipek, která se původně měla provdat za Faruka a nakonec ji provdali za Fikreta, časem se i z rozmazlené a panovačné Ipek stane kladná postava. Ani Emirovu matku Begum nelze považovat za vychcanou intrikánku a Süreyinu konkurentku. Milá je po čtyřiceti letech znovu propuknutá láska mezi Esmou a Garipem. Moje oblíbená postava je Süreyina teta Senem, ta ženská má neskutečnou energii a vyřídilku. Scény s ní přinášejí do dramatického seriálu notnou dávku humoru, zvlášť poté, co se dá dohromady s Akifem, jejich skříňové schovávačky nemají chybu, stejně jako porodní poplach v zaseknutém výtahu. A to nemluvím o Seneminých organizačních schopnostech při různých oslavách a rozlučkách se svobodou, které vždy skončí fiaskem a návštěvou policie. Proto i když je děj velice rozvláčný a vycpaný zbytečnostmi, za výše jmenovaná pozitiva a zvlášť Seneminy hlášky a eskapády musím udělit alespoň průměrné hodnocení 50%.