Mischievous Kiss: Love in Tokyo
(Itazura na Kiss: Love in Tokyo)
První shledání s japonskou tvorbou
Na tento seriál jsme doma narazili poté, co jsme si nějakou náhodou na herní konzoli nainstalovali aplikaci s japonskými seriály, zalíbil se nám plakát k tomuto a mně nepřišlo nic vtipnějšího, než si pustit první díl (druhé řady, protože proč ne).
Tak nějak jsme to naprosto vážně začali sledovat. Ač jsme na to ze začátku koukali s vytřeštěnýma očima, co to má být za šílenost, naprosto vážně nás to bavilo, seriál v nás vyvolával bouřlivé reakce a my si pouštěli díl za dílem.
Vlastně ani nevím, která z postav se stala mou nejoblíbenější, protože jak studený čumák Naoki, zasněná Kotoko, šílená maminka Noriko nebo oba tatínci dotvářeli jakoukoliv situaci do skvělého celku.
Upřímně netuším, zda je vše z Japonska takto šílené, ale hádám, že lepší úvod do asijské tvorby celkově jsem si snad ani nemohla přát. Ano, mnohokrát jsem na televizi jen zmateně zírala, klepala si na čelo, ale krom toho jsem se i skvěle bavila a těšila se na další díly. Tudíž mi nezbývá nic jiného, než dát plný počet a těšit se na nějaké repete.
Ale jo..
Další schopná verze oblíbené mangy.
Řekla bych, že v tomhle případě jde spíš o preference. Jestli se člověku spíš sedí korejské, japonské či taiwanské zpracování.
Všechny jsem viděla a všechny mají něco do sebe, hlavně pokud ten příběh máte rádi.
No a co dodat, ten příběh je sám o sobě trhlý, protože Kotoko je taková, jaká je. I když herečka, která ji ztvárnila, na můj vkus někdy moc přehrává, ale to už k tomuto stylu drama prostě patří.