Ja Myung Go

Nezdá se, ale stojí za to

Seriál je moc dobrý, ale popravdě se nedivím, že zkrátili počet epizod kvůli nízké sledovanosti. Seriály tohohle žánru mívají na začátku jakýsi prolog z dětství hlavních hrdinů. Když to měla Dong Yi na asi 5 dílů, tak jsem trpěla a myslela si, že žádný seriál to delší nemá. Zhruba tolik epizod je hrdinka jen nemluvně, trvá 13 epizod, což je celá 1/3 seriálu, než je dospělá. První epizoda je sice složená ze střípků z různých časových období, což vás navnadí, ale to čekání se táhne. Já od seriálu čekala hodně, ale během toho jsem to taky málem vzdala. Pokud ale tenhle začátek vydržíte, opravdu nebudete litovat.
Na tomhle serálu se mi hodně líbí zpracování hlavního trojúhelníku. Seriál dává od začátku jednoznačně najevo, že obě sestry milují Hodonga, ale on miluje jen Jamyung. Když jsou však scény týkající se Rahee a Hodonga, vy to nepoznáte. Kdybyste seriál náhodou zapnuli na xté epizodě a zrovna tam byla jejich scéna, tak si myslíte, že oni jsou tou velkou láskou seriálu. Znáte to, ať se díváte na seriál odkudkoliv, pokud divák má vědět, že postava lže, lže příšerně nepřesvědčivě. Co se mi hrozně líbí, tady ne. Vy víte, že on lže, jak když tiskne, že ji nehorázně oblbuje, ale nepoznali byste to. Ona mu nevěří a vy spíš nemůžete pochopit proč, i když víte, že pravdu má ona. Oni dokonce mají tu minulost z dětství, která je u tohohle žánru pro pár nezbytná, zatímco s Jamyung se sice potkali, ale ani to nestojí za řeč. To je v žánru tak neuvěřitelně originální, že i když jsem tu holku moc nemusela, tak mě bavilo ty scény sledovat, jak ji přesvědčuje o nehynoucí lásce, vy víte, že kecá, ale prostě mu to žerete.
Vztah hlavní dvojice se taky povedl. Opravdu spolu mají dobrou chemii. Taky jim netrvá půl seriálu, než si uvědomí a přiznají city k sobě, jak se dělá obvykle. Teda, když odečtete prolog. Uvědomí si to celkem rychle po svém seznámení a scénáristi nemají potřebu oddalovat chvíli, než si to přiznají. Proč taky? Je to sakra princ v době před naším letopočtem. Co mu brání mít ženskou?
Dál bych pochválila určitě kostýmy, taky bojové scény, které mi obvykle nic neříkají, ale tady je udělali zajímavé i pro ženskou.
A určitě i humor. I když je jasné, že je to spíše tragédie, vědí, kam ho strčit, kdy odlehčit atmosféru, a dokáží využít k humoru i tlustou postavu, aniž by to bylo pro tlusté lidi urážlivé. Občas ani nečekáte, že by to do téhle chvíle dali, ale podaří se jim to, aniž byste měli pocit, že to tam nepatří.
Na konci sice je znát, že to museli urychlit, do toho se zapletli sami, když začínají koncem, ale není to tak hrozné, když uvážíte, o kolik míň dílů měli. Opravdu můžu jen doporučit, jen vydržte ten začátek.