Marshallovu fieru, ke kterému má hluboký vztah, zbývá ujet jediná míle k 200 000. Bohužel se těsně před cílem porouchá a je jen malá šance, že se dá ještě opravit. Podpořit Marshalla přichází do servisu i ostatní. Marshall se stále nerozhodl, jestli nechá fiero zničit nebo ne. Spolu s Tedem prozrazují ostatním svůj příběh spojený s autem, kdy se z nich stali nejlepší přátelé. Další příběh, který utužil přátelství vypráví Lily s Robin. Co říct má k autu dokonce i Barney ...
Robin: Páni - zdá se, že jsi v tom autě měl nehodu. Ted: Vlastně tam měl nehody dvě, když vezmeš v úvahu... Barney: Hubu drž, hubu drž, hubu drž, hubu...
(Barney poprvé řídí auto a jede velmi pomalu.) Barney: Bůh nikdy nechtěl, abychom jezdili takovými zabijáckými rychlostmi. Ted: Klid, vedeš si skvěle. Nevšímej si té staré dámy na tříkolce, tohle není závod.
Ted: Marshalle, je tu skutečný riziko, že tu budem zasněžení celý dny. Jestli umřu první, udělej cokoliv potřebuješ, abys přežil. Sněz mě. Rozkrájej mě jako Tauntaun, nevadí. Marshall: Díky, Tede. Jsi kámoš. A jestli umřu já, nech moje tělo na pokoji. Ted: Cože? Zrovna jsem ti řekl, že mě můžeš rozřezat. Marshall: Jo, ale mně to nedělej, je to nechutný. Ted: Ale... ale ty budeš mrtvej a já umřu taky, když to neudělám. Marshall: Nebylo to lehký rozhodnutí.
Marshall: Zavezu si o přestávce zpátky Fiero. Vím, že takhle vidíme jeden druhýho až dost, ale jestli se chceš projet, hodily by se mi prachy za benzín. Ty jsi z Ohia, ne? Mohl bych si zajet a vzít tě s sebou. Ted: Dobře, za prvý, mí rodiče žijou v Ohiu. Já žiju tímhle okamžikem.