Jak vycvičit draky

(Snoplivec nadšeně vymýšlí jméno pro svou knihu.)
Snoplivec: Důvtip a moudrost Snoplivce!
Astrid: Ta bude kraťounká...
Škyťák: A fiktivní.

(Na Soplivce s dvojčaty útočí zemětřasové.)
Soplivec: Vy jste říkali, že žijí v symbióze!
Rafana: Žijí. S nimi! Troubo jeden!
Soplivec: Hele, urážky nám v týhle situaci nepomůžou!
Rafana: Mně teda pomáhají!

Škyťák: Potřebujeme garvany a jantar smrtizpěvu. A víme dobře, kde oboje najdeme.
Soplivec: Ani náhodou nejdu na ostrov Melodie. Slovo smrt má ve jménu toho draka dost dobrý důvod.
Škyťák: Astrid a já poletíme pro jantar.
Soplivec: Tenhle plán se mi líbí.
Škyťák: Rybinoho, ty zůstaneš tady a seženeš ingredience na garvaní ocel a najdeš něco, kde půjde uskladnit tekutý kov.
Soplivec: Pokračuj. To je ten nejlepší plán.
Ťafan: A co my? Co budeme dělat my?
Škyťák: Vy shromáždíte garvany z Temného kouta.
Soplivec: Vy jste ale idioti! Proč jste otevírali svoje velké...
Škyťák: A Soplivče, gratuluji, ty jdeš s nimi.
Soplivec: To je ten nejhorší plán, co jsem kdy slyšel.

(Škyťák se s Rybinohou, Rafanou a Ťafanem snaží vysvobodit draky ze zajetí.)
Rybinoha: Ztotožňují se víc s krutostí svých věznitelů než s laskavostí těch, kteří se jim snaží pomoct.
Ťafan: Abyste věděli, mám ve Stockholmu sestřenici, které se tohle taky stalo.

Tlamoun: Argh, Hnívo, nemůžeš lekat chlapa, který má místo ruky hák!

Škyťák: Uděláme si spolu vyhlídkovej let.
Kliďas: Obávám se, že na vyhlídkovej let se chystá můj oběd.

(Škyťák a Rybynoha dorazí na Blb.)
Škyťák: Promiňte. Vy by jste měla být uvnitř, mladá dámo. V tomhle počasí se akorát k smrti prochladíte.
Astrid: Škyťáku! Ty jsi v pořádku.
Škyťák: Jo, to jsme oba.
(Pohladí Bezzubku)

Kliďas: Máte ty ingredience?
Rybynoha: No, Škyťák je má.
Kliďas: No tak, kde je?
Astrid: Vůbec nevím! Už tu měl být. Šel získat poslední přísadu.
(Kliďas zakašle)
Kliďas: No musíte ho najít. Už nemůžeme vystát tyhle úhořové neštovice o moc déle. Ta horečka... Je těžké mít s ní čistou hlavu.
Tlamoun jako tetička Rose: Jůhů! Kde je můj malý Tlamounek? Báječná tetička Rose mu chce dát obrovskou pusu.
Kliďas: Vidíš jak to myslím?
Astrid: No... Jo. My ho najdeme, pane. Slibuji.
(Astrid, Rybynoha a Ghoti odletí.)
Tlamoun jako tetička Rose: Oh, raději by jste měli nosit šály, ať se nenachladíte, drahoušci.
Kliďas: Můžeš toho nechat?!

Kliďas: Takže synku, jak to šlo na poli?
Škyťák: No tati, nemohlo to jít líp. Svištělo to jako dobře promazaný katapult.
Kliďas: Opravdu? Protože se ke mně náhodou dostalo, že se Astrid a Snoplivec snaží odstřelit katapultem navzájem. Už zase.
Škyťák: Jo tohle? Jen malá... no, neshoda.

(Astrid se Snoplivcem odletí.)
Rybynoha: Dobře, to bylo divné.
Škyťák: Že si Snoplivec a Astrid snažili vzájemně utrhnout hlavy - to ti přišlo divné?

Škyťák: Promiň, že jsem tě dnes zas přivázal ke Snoplivcovi.
Astrid: Nebylo to zas tak špatné. Sleduj tohle. Ahoj, zlatíčko! Můj medovníčku! Snokoláčku!
Snoplivec: Mohla bys laskavě přestat? Jsem z tebe strachy bez sebe.
Škyťák: Jo, jsem z vás dvou docela mimo.

Astrid: Vidíš něco?
Snoplivec: Jen dvě nejkrásnější kukadla na světě. Ty tvoje.
Astrid: Dobrá a dost. Vyhrál si mě, Snoplivče. Praštíme do toho.
Snoplivec: Do čeho?
Astrid: Budeme pár. Ty a já. Spolu! Navždycky!
Snoplivec: Co? Co to děláš?
Astrid: Hledím na tebe, jako když to bylo poprvé.
Snoplivec: Nech toho! Děsíš mě!
Astrid: Ale ty mraky se tak krásně odrážejí ve tvých hliněno-hnědých očích.
Snoplivec: Mraky? Co za mraky?
Astrid: Támhleten. Zrovna... ten. (Ukazuje na draky, zvané žíravce, že se blíží k nim.)
Snoplivec: Nemyslím, že je to mrak.
Astrid: Máš pravdu. Je to stádo žíravců. A míří přímo na pláž! Jedem, lásko má!

Astrid: Já vím, co jsi udělal.
Škyťák: Jo. Prohrál jako obvykle.
Astrid: Ne. Ten závod jsi vypustil.
Škyťák: Já... fakt nemám ponětí, o čem to tady mluvíš, Astrid. Snoplivec byl dnes tím lepším Vikingem.
Astrid: Ne, Škyťáku. Nikdo nebyl dnes lepší Viking, než ty. (Přitáhne si Škyťáka a dá mu pusu).

Škyťák: Proč ti to tak dlouho trvalo?
Astrid: Proč? Chyběla jsem ti?

Ruffnut: Jsem příliš hezká pro vězení.
Tuffnut: Ha, a to si slyšela kde?

Hiccup: Takže nebudeš mi teď kvůly tomu nadávat?
Astrid: No neboj, budu ti nadávat celou cestu za tím pokladem. Kromě toho,
nemůžu tě nechat jít s těmi tady.(otočí Škyťáka na dvojčata)
Ruffnut: (Dá Tuffnovy facku)
Tuffnut: Tvrději. Řekl jsem chci vydět hvězdičky.
Ruffnut: (Dá Tuffnovy pěstí)