Jako hrob

Někdy mluvil až moc...

Tak tohle bylo napínavé... Chtěl jsem jen otestovat pilotní díl a nakonec mě to jako diváka udrželo. Sergio je sympaťák, kterému divák chce fandit a okolnosti případu jsou natolik nejasné, že musíte prostě vědět, co bude dál. Mimochodem Sergiovi jsem hrozně fandil a doufal, že je nevinný, a že se to prokáže. U policie mě ani tak nepřekvapilo, že ho rovnou brali jako nevinného a neustále ho jen ponižovali a útočili na něj. Docela mě pak bavila postava Marty, která sice tak trošku posluhovala policii, ale sama nevěděla, co chce a Sergia měla upřímně ráda a dělala tam příjemný prvek někoho, kdo byl na jeho straně. Naopak Ana byla hodně divná, nepříjemná a podle mě hrozně psycho. Jelikož měla u sebe v péči jeho ségru, tak rozhodně nemohla mít s případem nic společného. To bylo vážně nelogické a podle mě chyba v seriálu. Ta jí hlavně říkala maminko apod., přestože byla dost stará během adopce na to, aby věděla, že to nejsou její rodiče. Takže tam tyhle vztahy byly vážně podivné a spíš nevhodně vymyšlené pro potřeby seriálu. No a jinak Sergio... Prostě složitá postava. Je psycho, agresivní, rád kouká, jak někdo umírá, ale pořád nějak věříte, že je vlastně chudák. No... Závěr mě dostal a nebudu ho vyzrazovat. Ale byl jsem opravdu hodně překvapený. Podle mě je tohle seriál, co za to stojí, ale taky je to dost zdlouhavé neustálé pozorování a psychicky narušené interakce...