Hospoda Jamajka
(Jamaica Inn)
Atmosféra.
Na jednu stranu se Jamaica Inn může pyšnit detailně vykreslenou atmosférou staré opuštěné hospody v blátivé kaluži obklopené kilometry prázdných plání a kopců a lesů (trochu připomíná The Island), na druhou stranu charaktery zasazené do tohoto světa jsou ve finále stejně tak cizí a ploché jako v prvních vteřinách pilotního dílu. Gradace příběhu téměř vůbec nefunguje (teaser na konci druhé epizody zbytečně prozrazuje některé zvraty, které mohly diváka alespoň trochu překvapit) a i samotné finále je více méně zklamáním; ve scéně konfrontace protagonistů s hlavním záporákem působí herci dojmem, že netuší, co si jejich postavy vlastně myslí a co se po nich chce, korunu této scéně nasazuje podivný střih a úhel kamery. Jamaica Inn budí dojem, že jde spíš o dílo zaměřené na diváky znalé předlohy, kteří jsou důkladně seznámeni s postavami i příběhem. Pro rozvoj těchto prvků totiž v tříhodinové stopáži asi nezbylo místo.
Jem and Mary
Viděla jsem pouze zpracování s Jane Seymourovou a musím konstatovat, že tohle nylo o level lepší. Atmosféra celé Jamajky přesně odpovídala mé představě, kterou jsem četla i v knize. Pochmurno, blátivo a chudák Jessika se z těch mokrých šatů od bláta dostala jen minimálně. Přemýšlím jestli nedostávají příplatky za tu čvachtu, v které se musí pohybovat a to nemluvím o těch scénách v moři.
Obrovským plusem bylo obsazení do hlavních rolí, včetně Seana Harrise jako záporáka Josse. Ale co mě jako ženu potěšilo, byl fakt, že jsem tam tu krásnou chemii mezi Mary a Jemem hmatatelně cítila a to byl podstatný činitel, který určitě přispěl k tomu, že přidávám hvězdu navíc.
Osobně bych to stopážově přece jen trochu zkrátila, místy se to až příliš vleklo, ale to je nepodstatný detail. Takže Mary s Jemem, budu vám držet palce, ať jedete kamkoliv.........
Neuvěřitelné spojení toho nejlepšího a nejhoršího
Hospoda Jamajka je pro mě velkou záhadou. Na první pohled má vše, co by měla zdařilá minisérie mít - dobré herce, výborné kostýmy, nádherné lokace, rozumnou stopáž... A člověk by si myslel, že pokud si tvůrci dali tak záležet na tom všem, výborný příběh bude už jen třešničkou na dortu. Jenže ouha!
Knižní předlohu jsem sice nečetla, ale po rozporuplném dojmu ze seriálu jsem si vyhledala, jaký má mezi čtenáři ohlas. Evidentně jde o knihu, kterou by si fanoušci žánru neměli nechat ujít. Kde se to tedy celé pokazilo?
Podle mého si tvůrci vzali příliš velké sousto a nedokázali kvalitu příběhu zachovat na tříhodinovém formátu. Proto je tempo vyprávění nevyrovnané, spousta důležitých skutečností (zdá se) vynechána a na divákovi zůstává, aby si motivaci vedoucí k jednání hlavních aktérů pouze domýšlel. Ano, ústřední dvojice má nespornou chemii, kterou ovšem ruší fakt, že nejste schopni postřehnout, kde se ta emoce najednou vzala (jako ostatně mnoho dalších věcí).
První díl obstojí z celé série nejlépe. Je typicky představovací a stále ještě můžete věřit, že postavy budou později lépe vykresleny. Nebudou. V druhé epizodě začínáte tušit, že je něco špatně. Z nelogického chování postav se tvoří vcelku paradoxní vzorec, podle kterého jste schopni následující rádoby zvraty předvídat. Závěrečná část plná klišé, a zvláště "velké finále" na skalách, je k pláči a smíchu zároveň a definitivně kazí celkový dojem ze série.
Poslední hřebíček do rakve přidává seriálu český dabing, který je evidentně spíchnutý horkou jehlou. Ani nedokáže v rámci tří epizod udržet stejnou výslovnost jmen.
60 % tedy opravdu jen za dobrý námět a pozitiva popsaná v prvním odstavci. Škoda dobrých herců!