Epizoda 3×03 – Kostlivec ve skříni (Skeleton in the Cupboard, The)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Jestli něco přidělává ministrům vrásky a budí je v noci ze snu, pak je to nepochybně představa zvědavého a zvídavého novináře, který se nepříjemně šťourá v jejich pracovních či soukromých záležitostech. Není tedy divu, že se James poněkud vyděsí, když jej jeden takový redaktůrek přijde informovat o tom, že vláda se chystá předat úplně zadarmo soukromému podnikateli majetek v hodnotě 40 milionů liber. Po prvním šoku však ihned následuje úleva: ta zbabraná smlouva byla uzavřena před třiceti lety, takže on je v tom tentokrát opravdu nevinně. Ať si tedy noviny, v tušení tučného sousta, spánembohem šťourají!
James Hacker:(čte) Tento spis obsahuje úplnou dokumentaci s výjimkou množství tajných dokumentů jež tvoří součást dosud aktivních spisů, a kromě korespondence ztracené při povodní roku... (zaraženě se podívá na Humphreyho) V tom roce byla nějaká obzvláště špatná zima? Ssir Humphrey Appleby: Ne, báječná zima. Mnoho diskreditujících spisů zmizelo.
Bernard Wooley:(do telefonu) Grahame? Bernard. Měl byste říct siru Humphreymu, že ministr vyšel na obhlídku. Ano. Jo, bez povolení. Ale ovšem, že jsem ho varoval. Já vím. Tak mu to radši jděte nahlásit. (Bernard položí sluchátko a počítá. Když napočítá deset, sir Humphrey vletí do kanceláře). Sir Humphrey Appleby: Co to znamená? Bernard Wooley: Ministr právě opustil kancelář, to je všechno. Sir Humphrey Appleby: Všechno? Volně pobíhá po budově? Měl jste mě varovat. Bernard Wooley: Ale já jsem mu to rozmlouval, jenže on je ministr. A ze zákona neexistuje možnost, abych mu mohl překazit rozmluvu s podřízenými. Sir Humphrey Appleby: S kýmpak rozmlouvá? Bernard Wooley: Možná jenom tak těká. Sir Humphrey Appleby: Když má minist náladu těkat, má krmit kachny ve Svatojakubském parku.
James Hacker: Zdálo se, že doktor Cartwright se mi pokoušel něco sdělit. Nejspíš k němu zajdu. Bernard Wooley: Ne, ne, ne, to bych nedělal, pane. James Hacker: Proč ne? Bernard Wooley: Když se ministři chtějí něco dozvědět, tak se jim to bez pochyby donese. A když informace vyhledávají, mohou... to by je mohli.... James Hacker: Najít? Bernard Wooley: Ano. Sir Humphrey nemá rád takové ministry, kteří se jen tak volně pohybují po úřadě a obcházejí poddané.
Bernard Wooley:(do telefonu) Nazdar, tady Bernard. Pan ministr se ptá, jestli by Sir Humphrey měl volnou chvíli na schůzku během příštích pár dnů. James Hacker: Ihned! Bernard Wooley:(do telefonu) Nejlépe ovšem v průběhu dnešního dne, kdyby to šlo. James Hacker: Ne, teď hned! Bernard Wolley:(do telefonu) Či přesněji v průběhu příštích šedesáti sekund.
James Hacker: Bernarde, jak Humphrey věděl, že jsem u Cartwrighta? Bernard Woolley: Kroky Boží jsou nevyzpytatelné. James Hacker: Rád bych si s vámi jednu věc ujasnil. Humphrey není žádný Bůh. Bernard Woolley: Mám mu to říct já či vy?