Jistě, pane premiére

(Hacker má přednést projev na předávání divadelních cen a nechce se mu do toho.)
James Hacker: Ne, neříkám, že můj projev bude trapný, ale že ta událost bude trapná.
Sir Humphrey Appleby: Á, ano, ovšem. A proč?
James Hacker: Pronesu ho před publikem plným pozérských, pokryteckých a šmíráckých ožralů.
Sir Humphrey Appleby: Co? V dolní sněmovně?

(Bernard telefonicky organizuje expremiérův pohřeb, na který mají dorazit zástupci zemí z celého světa.)
Bernard Woolley: Halo? Ne, zasedací pořádek podle abecedy není možný. Irák a Írán by pak seděli vedle sebe. Navíc Izrael a Jordánsko by seděli ve stejné lavici. Mohli bychom tak rozpoutat třetí světovou válku. Já vím, že Irsko začíná na i, ale to nejde. Irsko tam klid nevnese. Irsko, to nikam klid nevnese.

James Hacker: Snad konám důvěrné schůzky s tiskem, ale informace nepouštím.
Bernard Woolley: To je další z nepravidelných sloves, že ano. Já konám důvěrné schůzky s tiskem, ty žvaníš, on je obviněn podle paragrafu o služebním tajemství.

James Hacker: Excentrista může být i přednost.
Sir Humphrey Appleby: Stačí ji nazvat osobitost.
Bernard Woolley: To se obvykle časuje podle vzoru: já mám nezávislou mysl, ty jsi excentrik, on je padlej na hlavu.

(Hacker plánuje pohřeb svého předchůdce a chce mít v při něm kameramana přímo naproti své lavici, aby byl v televizi dobře vidět.)
Sir Humphrey Appleby: Neznamenalo by to umístit kameramana přímo na kazatelnu?
James Hacker: Zkuste to.
Sir Humphrey Appleby: Nezbude tam ovšem dost místa pro arcibiskupa.
James Hacker: Aha. Tak odkud bude kázat?
Sir Humphrey Appleby: No, měl by zůstat na kazatelně.
James Hacker: Ale co s tou mou kamerou?
Sir Humphrey Appleby: Ještě je tady hlavní oltář. Ačkoliv, ten bude arcibiskup taky potřebovat.
James Hacker: Kdo myslí, že je?
Sir Humphrey Appleby: Patrně se domnívá, že jde o náboženský obřad a nikoliv o stranickou agitaci.

James Hacker: Proč jste pustil sira Humphreyho dovnitř, když jsem to výslovně zakázal?
Bernard Woolley: Nedal se zastavit.
James Hacker: Proč ne?
Bernard Woolley: Je větší než já.
James Hacker: Přerušte přístup z úřadu vlády.
Bernard Woolley: Jak?
James Hacker: Zamkněte spojovací dveře.
Bernard Woolley: On má klíč.
James Hacker: Tak mu klíč odeberte.
Bernard Woolley: Ale jak to mám provést?
James Hacker: Řekněte si mu o něj!
Bernard Woolley: To si mu řekněte sám!

(Hacker je na ministerstvu obrany a právě se dozvěděl, že stačí, aby stiskl knoflík a zahájil by jadernou válku s Ruskem.)
James Hacker: Bože. To by nikdo nic nenamítal?
generál: Vojáci plní rozkazy bez ptaní.
James Hacker: Ale co kdybych se opil?
Sir Humphrey Appleby: Za těch okolností by bylo lepší sem nechodit.
James Hacker: No, to je pravda, šmankote.
Sir Humphrey Appleby: Je to váš džob a vy jste si ho přál, pane.
James Hacker: A co by se tak stalo, kdybych se zcvoknul?
Sir Humphrey Appleby: Nejspíš by si toho vláda všimla.
James Hacker: To pochybuju. Ale vážně, co kdybych ho stisknul a pak bych si to rozmyslel?
generál: To nic, to už by se nikdo nedověděl.

James Hacker: A co ostatní armády NATO?
Bernard Woolley: Jsou v pořádku. Během všedních dnů.
James Hacker: Všedních dnů?
Bernard Woolley: Holandská, dánská a belgická drží víkendy.
James Hacker: Takže kdyby nás Rusové napadli, uvítali bychom, kdyby tak učinili mezi pondělkem a pátkem?

Bernard: Co když premiér bude na pomoci trvat?
Sir Humphrey: V tom případě postupujeme podle čtyřfázové strategie.
Bernard: Co je to?
tajemník ministerstva zahraničí: Standardní reakce našeho ministerstva zahraničí pro období krize, v 1 fázi odpovíme, že se nic nestane.
Sir Humphrey: Ve 2. tvrdíme, že se něco stát může, ale mi s tím nesmíme nic dělat.
tajemník ministerstva zahraničí: Ve 3. připustíme, že něco by se s tím možná dělat mělo, ale mi s tím nic dělat nemůžeme.
Sir Humphrey: A ve 4., že něco jsme s tím dělat mohli, ale teď už je pozdě.

sir Huphrey Appleby: Korupce?
sir Desmond Glazebrook: Spíš nepřiznané provize pro zahraniční vládní činitele.
sir Humphrey: Úplatky?
sir Desmond Glazebrook: Ano.

sir Humphrey Appleby: Co daně?
sir Desmond Glazebrook: Řekněme, že uplatňovali vlastní výklad daňových zákonů. Je třeba je vykládat.
sir Humphrey Appleby: A co výklad ministerstva financí?
sir Desmond Glazebrook: Ten se nezdál vhodný.

sir Humphrey Appleby: A Philips-Berentzen?
sir Desmond Glazebrook: O té se dá říct, že -
sir Humphrey Appleby: Tunelovala?
sir Desmond Glazebrook: No... Tak bych to neřekl.
sir Humphrey Appleby: Odčerpávali ředitelské finance akcionářů do svých vlastních společností?

James Hacker: Mně o tisku nic nevykládejte. Já vím přesně kdo které noviny čte. Daily Mirror čtou lidi, kteří myslí, že zemi vládnou. Guardian čtou lidi, kteří myslí, že by měli zemi vládnout. Timesy čtou lidi, kteří tu v zemi skutečně vládnou. Daily Mail čtou manželky lidí, kteří téhle zemi vládnou. Financial Times čtou lidi, kteří tuhle zemi de facto vlastní. Morning Star čtou lidi, kteří myslí, že by u nás měla vládnout jiná země. Daily Telegraph lidi, kteří myslí, že už to tak je.
sir Humphrey Appleby: Dobrá pane, ale co je to pak za lidi, kteří čtou Sun.
Bernard Woolley: Sun kašle na to, kdo zemi vládne. Hlavně když má milenku...

James Hacker: Ale Humphrey, proč ta náhlá návštěva?
Sir Humphrey Appleby: Pane premiére, já musím protestovat, a to naprosto zásadním způsobem. Musím velice důrazně nesouhlasit se zavedenými praktikami, jež uvalují tvrdá a neobhajitelná omezení týkající se vstupu i odchodu vysoce postavených pracovníků státní správy, a jež se vší pravděpodobností, pokud se v těchto praktikách bude pokračovat, přivodí přiškrcení veškerých komunikačních kanálů a mohou dokonce i kulminovat stavem rozvinuté organizační atrofie a nezvratné administrativní paralýzy, což může vyústit ve faktickou nemožnost promyšleně a koordinovaně konat vládní funkce ve službách Jejího Veličenstva Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
James Hacker: Čili nemáte klíč.