Freddie naznačuje Ashovi, že by mohl vyzkoušet hereckou kariéru a mohl mu dělat mentora, jenže když Ash přijde se zprávou, že získal roli, tak je z toho Freddie v depresi.
Freddie: První věc, kterou při přípravě na konkurz musíte udělat, je přijít na to, co tvá postava chce. Ash: Jak to uděláte? Freddie: Studiem scénáře. Hledáním vodítek, které nám autor zanechal. Takže začneme s první replikou. Ash: Na jakou postavu děláte konkurz? Freddie: Personál kuchyně číslo čtyři. Ale pojmenoval jsem ho Thomas.
Violet: Dokonce jsme mluvili o tom, že budeme mít dítě. Ve světě vědy teď dokážou neuvěřitelné věci. Stuart: Možná bys měla uvažovat i o nadpřirozeném světě. Freddie: Já si myslím, že by tě teď nedokázal oplodnit ani samotný bůh.
Freddie: Pokud se tu zas budeš producírovat v ručníku, tak potřebuju přinejmenším 24 hodinové upozornění předem, abych si něco málo sbalil a zapsal se do hotelu. Stuart: A jak se mám podle tebe sprchovat? Freddie: S tolika vrstvami oblečení, jak jen je to možné. Nikdo by tě neměl vidět mokrého. Bylo to jako oholená veverka s kyčlema.
Violet:(K Ashovi, že by mohl být herec.) Jen věz, že si budeš často sundávat tričko. Lidi vždycky chtějí, aby si mladí muži sundávali trička. Je to otřesné, já vím, ale v takovém žijeme světě. (Odmlčí se.) Klidně si ho můžeš sundat hned.
Ash: Dobrá, takže o tom, že je můj otec už deset let ve vězení za ozbrojenou loupež, jsem vám říkal. Freddie:(s lehce vyděšeným výrazem) Ne... Nemyslím si, že jste nám řekl tuto velmi, velmi znepokojivou novinu. Ash: Já myslel, že řekl. No, jde o to, že... Můj otec je už deset let ve vězení za ozbrojenou loupež. Stuart: Ah, teď už to víme.
Freddie: Chci, abys byl brutálně upřímný. Zítra mám konkurz. Myslíš, že bych mohl být pokládán za padesátiletého? Stuart: Nejsem si jistý, že můžeš být pokládán za živého.