K smíchu
(Kidding)
Přednázor po pilotu
Pilot je venku a já jsem se rozhodl se na něj podívat. O seriálu vím zhruba od začátku prázdnin, ale doteď mě to vlastně vůbec nelákalo, ale tak zkusit se má všechno. A vlastně toho vůbec nelituju a jsem nadšený, protože tady mám hned prvního favorita právě začínající sezony.
Pilot začal trošku nudně, ale to se občas stává, má velice zajímavou atmosféru, takovou příjemně depresivní. Vtipné to moc není (aspoň pro mě), ale to vůbec nevadí, protože to skvěle funguje jako 30ti minutové depresivní drama a takové seriály já můžu.
Charaktery jsou zajímavé a docela jsem s nimi i soucítil, nejvíc mě zaujala postava Willa, který má potenciál stát se prvotřídním psychopatem, pokud to teda dřív nezruší, což by byla škoda.
Nevím jak to bude dál, jestli si to udrží kvalitu... Obecně se mi zdá, že piloty občas trošku nadhodnocuji oproti dalším dílům, ale možná tohle nebude ten případ. Těším se na další díly a tento názor upavím na konci série nebo pokud se hodně změní kvalita.
The world is full of lunatics who think the world is full of lunatics.
1. série - 70% - Dlouho jsem žil v přesvědčení, že půlhodinové dramedy od stanice Showtime zůstaly nenávratně zamčené nějakých deset let zpátky. Dave Holstein (ne náhodou jeden ze scenáristů skvělého kousku Weeds ze stejné televizní stáje) se rozhodl, že tuhle díru na kabelovém trhu zaplní, ale vzal to snad až moc velkou silou. Hořkých chvilek je totiž daleko víc, než těch sladkých, hranice mezi zvláštním a divným se celou sezónu povážlivě třese a několikrát i zlomí. Tak jako se několikrát odehraje scéna, o které jsem nikdy netušil, jak moc jsem ji potřeboval vidět, mnohem častěji se objeví nějaká, kterou jsem rozhodně vidět nepotřeboval a nechtěl. S hodnocením si moc nevím rady, protože i přes výtečného Carreyho a moje oblíbence Judy Greer a Justina Kirka ve vedlejších rolích je to se sympatiemi k ústřednímu chlapíkovi slušně na štíru. Stoupající intenzita jeho epizod a zmatků zneklidňuje, čekání na pořádný zlom slušně napíná, ale po posledním díle (jakkoli perfektně vypointovanému) nějaká moje část proti všem seriálovým zvyklostem ani nechce pokračovat dál.
2. série - 85% - Odstup od neuchopitelných výjevů směrem k dramatu. Občas poťouchlému, častěji pak překvapivě smutnému, ale hlavně dobrému. Carrey se navíc v téhle roli definitivně našel a právě Jeffova zranitelnost mi opakovaně vháněla slzy do očí. Krásný úkaz, kdy seriál odchází (byť nedobrovolně) po své nejlepší epizodě.
Výzva 2019 (shlédnutý pouze Pilot)
Seriál jsem si vybral v rámci "Výzvy 2019" v podkategorii "Pilot seriálu oceněný či nominovaný Zlatým Glóbem v jakémkoliv roce". Trailer na seriál jsem viděl již v roce 2018 a toužil jsem pilot zkouknout už delší dobu, jelikož pojmy melodrama a Jim Carrey v jedné větě nebývají moc časté. V první chvíli mi pilot připomněl mistrovský film "Věčný svit neposkvrněné mysli", kde rovněž Carrey hrál vážnější roli (až poté jsem se dozvěděl, že jedním z tvůrců seriálu je opravdu Michel Gondry). A měl jsem pravdu. "K smíchu" je opravdu těžce zařaditelný kousek. U některých scén, podobně jako sám pan Pickles (Carrey), člověk neví, zda plakat, smát se, nebo jen šokovaně zírat. Stejně podivně, jako snaha pana Picklese protlačit mezi děti epizodu svého seriálu s tématem umírání, působí seriál s Jimem Carreyem, který není prvořadovou komedií pro celou rodinu. Zkrátka zjevení. Postava pana Picklese je však přitrouble sympatická, naprosto uvěřitelná a skvěle zahraná, až si říkáte, jestli Carrey ten humor na povrchu a smutek v duši opravdu jen hraje, nebo v této roli hraje sám sebe...komika, kterému se přece nemůže stát nic špatného, protože je přece pořád veselý. O špatných věcech? O těch se přeci nemluví. Za mě palec nahoru. Rozhodně dám seriálu šanci, aby ukázal, co v něm dřímá a těším se na další extravagantní pokusy (hádám, že určitě přijdou) pana Picklese o dětskou osvětu a smíření se sama se sebou. Viděno s českým dabingem. Musím uznat, že nikdo jiný než Bohdan Tůma by obě stránky Picklesovy duše nedokázal tak realisticky nadabovat. Zato z dabingu jeho syna skřípu zuby. P.S.: Nejlepší scény - mrkev dopadá na zem, chlápci v koňském kostýmu, na prohlídce domu. :-D