Kancl

Dwight: Když mě moje matka čekala, udělali jí ultrazvuk a zjistili, že má dvojčata. Když jí o pár týdnů později udělali další ultrazvuk, zjistili, že já jsem ten druhý plod pohltil. Lituju toho? Ne. Věřím, že mě jeho tkáň učinila silnějším. Teď mám sílu dospělého muže a malého dítěte.

(Michaelovi zemřel bývalý šéf.)
Jan: (na telefonu) Chápu, jak se cítíš, Michaele, opravdu. Pomohlo by, kdyby si všichni vzali na den volno?
Michael: Ty to nechápeš, že? Ty těm lidem nerozumíš. Den volna je poslední věc, co by chtěli.
Jan: Dobře, co tedy navrhuješ?
Michael: Sochu.
Jan: Eda? Nemyslím, že by to bylo reálné.
Michael: Myslím, že by byla velmi reálná. Vypadala by přesně jako on. Mohly by mu svítit oči a hýbat se mu ruce.
Dwight: To není socha, to je robot.
Michael: Myslím, že je to skvělý způsob, jak uctít Eda.
Dwight: A jak velkého toho robota chceš?
Michael: V životní velikosti.
Dwight: Hm, ne. Raději 2/3. Bude snadnější ho zastavit, když na nás zaútočí.
Jan: O čem se to tam vy dva sakra bavíte?
Michael: Mluvíme o tom, jak patřičně uctít muže, který strávil svůj život jako oblastní vedoucí téhle pobočky, Jan!
Jan: Víš co, Michaele? Opravdu jsem se dnes snažila, ale musím se vrátit k práci.
Michael: Víš, kdo by se rád vrátil k práci? Ed Truck! Ten ale nemůže, protože je po něm!
Dwight: (Ukazuje obrázek robota.) Podívej, dal jsem mu šest stop dlouhou šňůru, aby nás nemohl honit.
Michael: Perfektní.