Michelle:(Přisune Edgarovi monitor.) Dokázal by ses nabourat na tuhle stránku? Edgar: Ano. Sean: Skvělé! (Edgar usrkne z brčka.) A uděláš to? Edgar: Ne.
(Hovoří o zloději, který vytrhává lidem mobilní telefony přímo z ruky.) Michelle: Doufej, že sebere můj telefon a ne tvůj. Sean: Proč jako? Michelle: Když sebere tvůj, budeš ho muset honit. Kdy naposledy jsi běhal, Seane? Sean: Já běhat umím!
Michelle: Edgare, dal jsi Seanovi pozici pozemku Boba Scotta? Edgar: Ano. Michelle: Mohl bys mi, prosím, dát tu samou adresu? Edgare? Edgar: Sean řekl, že to je mezi námi. Michelle: Správně. Když Sean řekl "námi", myslel tím námi všemi. Jsme tým. Edgar: "Námi" a "tým" není to samé. Jsou to dvě různé věci. Michelle: Dobře, tentokrát jsou to ty samé věci. Když Sean řekne "námi", myslí tím tebe, jeho a já. Edgar: Mě. Michelle: Tebe, Seana a mě. (Edgar chvíli přemýšlí, ale nakonec ji předá požadovaný list papíru.) Michelle: Děkuji.
Michelle: Docela smutné, že já jsem tvá jediná milovaná. Jako vážně? To nikoho jiného nemáš? Sean: Jasně, že mám. Michelle: Koho? Chci jména. Sean: Moje teta Maureen z Texasu. Kansasu. Možná je na Floridě. Michelle: Bože, to je tak smutné. Sean: Taky mám tetu Rose. Michelle: Tetu Rose? To je depresivní. Budu brečet, Seane.