(Knihovníkům se podaří osvobodit Jenkinse z knihovníkům odolné schránky). Jenkis: Konečně. Kolik Knihovníků potřebujete na záchranu jednoho Jenkinse? Cassandra: Bylo to složité. Ezekiel: Museli jsme hrát hloupé! Jenkins: To muselo být hrozně těžké.
Flynn: Nesmrtelný čaroděj ze Shakespearovy hry se dal dohromady se superpadouchem, kterého vytáhl z knihy, aby využil toho, že se na svět vrátilo kouzlo, a získal tak zpět svou moc a uskutečnil jakýsi neznámý, leč úděsný plán na ovládnutí světa. Eve: Zkrátka úterý. Flynn: Jen průměrné úterý.
Flynn: Odezírání není nic těžkého, to umím. Ty dvě ženy támhle. "Kde sou ty mrzuté bambule? Nikdy jsem neobjížděla náměstí Idaho v borůvkovém koláčku."
Jenkins: Předpokládám, že vytáčíme New York. Ezekiel: Dobrej odhad, ale přenesem vás do 21. století. (Vytahuje telefon.) Cassandra: Už jste mi vytočil New York. Jste nejlepší. Stone: Jenkinsi, můžete mi vytočit ... Jenkins: New York, pane? Už se stalo. Stone: Děkuju vám. A až se vrátím, dáme si pivko, jo? Nebo medo... Nebo tak.
Jakob: Jak se jmenoval ten číšník v kavárně poblíž Vítězného oblouku? Jak jsme byli v Paříži. Mabel: Nevzpomínáš na Budapešť? Jakob: Ne, v Budapešti si přišla o kufr. Zato v Paříži. Mabel: Vzpomínáš, Paříž zalil déšť. Pamatuješ na výhled z Eiffelovky? Pršelo, ale na světlech všechno zářilo? Adieu Monsieur.
Eve: Přeskočíme to, že jste nás hodlal znevážit coby inteligentní bytosti, a půjdem rovnou na věc. Jenkins: Měl jsem jenom břitký komentář. Eve: Slibuju, že se náležitě urazím, vlastně na úvod by mi to nedošlo, tak se urazím pozděj. Jenkins: Tohle mě má bavit?
Jenkins:(o automatu) Tyto zbožňuji, jsou jako malé mrakodrapy, když zmáčknete správné číslo, obyvatel dle vašeho výběru skočí skokem smrti do vašich úst. Eve: Často ven nechodíte, že? Jenkins: Jen když je to nutné.