plakát seriálu

Knihovníci

(The Librarians)

Hlášky ze seriálu

03×10 Poslední souboj

(Knihovníkům se podaří osvobodit Jenkinse z knihovníkům odolné schránky).
Jenkis: Konečně. Kolik Knihovníků potřebujete na záchranu jednoho Jenkinse?
Cassandra: Bylo to složité.
Ezekiel: Museli jsme hrát hloupé!
Jenkins: To muselo být hrozně těžké.

02×02 A zlomená hůl

Jenkins: Oh, já, já, omluvte mě, jdu si vyřešit svou... Ne, tady nechci být.

02×02 A zlomená hůl

Flynn: Jen si nevzpomínám, co to bylo za strom. Myslím, že byl důležitý.
Eve: Jo, vypadá to tak.
Flynn: Jenkinsovi to nepovíme.
Eve: Ne, nepovíme.

02×01 A utopená kniha

Flynn: Uh, porada, jo, porady nemám rád.
Eve: To nikdo, Flyne.

02×01 A utopená kniha

Flynn: Nesmrtelný čaroděj ze Shakespearovy hry se dal dohromady se superpadouchem, kterého vytáhl z knihy, aby využil toho, že se na svět vrátilo kouzlo, a získal tak zpět svou moc a uskutečnil jakýsi neznámý, leč úděsný plán na ovládnutí světa.
Eve: Zkrátka úterý.
Flynn: Jen průměrné úterý.

02×01 A utopená kniha

Flynn: Pokud to půjde podle plánu, bouře se rozplyne.
Eve: A když se to nepodaří?
Flynn: Budeme zpopelněni a New York se utopí.

02×01 A utopená kniha

Stone: Máme Slunce?
Jenkins: Ve sluneční místnosti. (Eve se chápavě dívá.) No, co jiného by v ní bylo?
Eve: Časopisy, křesílka, mimózy?

02×01 A utopená kniha

Jenkins: Prospero?
Flynn: Už je pryč a je to vina Eve, ale jedeme dál.

02×01 A utopená kniha

Flynn: Sherlocku Holmesi, já vás miluju. Teda spíš vaše příběhy, já miluju Eve Bairdovou. Hm, myslím, že miluju. My procházíme krizí.

02×01 A utopená kniha

Cassandra: Mám ráda svoji matematiku, pomáhá mi usnout jako plyšáček.

02×01 A utopená kniha

Flynn: Odezírání není nic těžkého, to umím. Ty dvě ženy támhle. "Kde sou ty mrzuté bambule? Nikdy jsem neobjížděla náměstí Idaho v borůvkovém koláčku."

02×01 A utopená kniha

Jenkins: Předpokládám, že vytáčíme New York.
Ezekiel: Dobrej odhad, ale přenesem vás do 21. století. (Vytahuje telefon.)
Cassandra: Už jste mi vytočil New York. Jste nejlepší.
Stone: Jenkinsi, můžete mi vytočit ...
Jenkins: New York, pane? Už se stalo.
Stone: Děkuju vám. A až se vrátím, dáme si pivko, jo? Nebo medo... Nebo tak.

01×09 A město světla

Jakob: Jak se jmenoval ten číšník v kavárně poblíž Vítězného oblouku? Jak jsme byli v Paříži.
Mabel: Nevzpomínáš na Budapešť?
Jakob: Ne, v Budapešti si přišla o kufr. Zato v Paříži.
Mabel: Vzpomínáš, Paříž zalil déšť. Pamatuješ na výhled z Eiffelovky? Pršelo, ale na světlech všechno zářilo? Adieu Monsieur.

01×09 A město světla

Jakob: (o Ezekielovi) Jde jen o řečnický obrat, je Australan. Sami z poloviny netušíme, co říká.

01×09 A město světla

Jenkins: Magie není exaktní věda, kdyby ano, byla by to věda.

01×09 A město světla

Jenkins: Nikdo ji nikam neteleportoval.
Ezekiel: Pravil majitel teleportačních dveří.

01×09 A město světla

Eve: Přeskočíme to, že jste nás hodlal znevážit coby inteligentní bytosti, a půjdem rovnou na věc.
Jenkins: Měl jsem jenom břitký komentář.
Eve: Slibuju, že se náležitě urazím, vlastně na úvod by mi to nedošlo, tak se urazím pozděj.
Jenkins: Tohle mě má bavit?

01×06 A bajky zkázy

Jenkins: (o automatu) Tyto zbožňuji, jsou jako malé mrakodrapy, když zmáčknete správné číslo, obyvatel dle vašeho výběru skočí skokem smrti do vašich úst.
Eve: Často ven nechodíte, že?
Jenkins: Jen když je to nutné.

01×06 A bajky zkázy

Jenkins: Zbývá tedy Svitek matky husy z roku 1918. Nikdy neodpustili Beatrix Potterové, jak ten krvavý příběh přepsala.

01×06 A bajky zkázy

Cassandra: Proč i Džinovu lampu?
Jenkins: Nikdy to není Džinova lampa.

01×05 A jablko sváru

Flynn: Byla upírka.
Eve: Fajn jeden vztah, co tě vysál.
Flynn: Skutečná upírka.

01×05 A jablko sváru

Eve: Ach Bože, to byl papež, byl to papež?
Flynn: Možná.

01×04 A Santova půlnoční pouť

Eve: Panenka, proč mám v botě panenku?
Jenkins: Protože to je Mikuláš. Santa Klaus měl během historie různé inkarnace.

01×04 A Santova půlnoční pouť

Cassandra: Vy jste Santa Klaus.
Santa: Vskutku, Cassandro Cillianová.
Cassandra: Santa ví, jak se jmenuju.

01×04 A Santova půlnoční pouť

Eve: Myslela jsem, že si přes umění.
Jakob: Architektura je umění, ve kterým žijem, proč to nechápou.