Epizoda 24×01 – Na vlastní pěst (Auf eigene Faust)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Po vraždě parťáka Chrise Rittera se Semir postaral o to, aby se pachatel drogový boss Sander Kalvus dostal před spravedlnost. K jeho odsouzení je však nezbytně nutná výpověď svědka Haralda Flensmanna, nervního hypochondra, ale i prohnaného taktika. A jakoby toho nebylo málo, Semir dostává posilu v podobě mladého nezkušeného policisty Bena Jägera, který svou službu u dálniční policie bere pouze jako přestupní stanici ve své kariéře bývalého člena elitního komanda. Může se na něj Semir spolehnout? Jejich první společný úkol vypadá jako rutinní záležitost: mají dopravit svědka Flensmanna z Kolína k soudu do Berlína. Oba policisty čeká cesta, na kterou do smrti nezapomenou... Semir s Benem pátrají na vlastní pěst po zmizelém svědkovi Flensmannovi, kterého měli dopravit k soudu, aby svědčil v případu drogového dealera Sandera Kalvuse. Najdou ho v lázních Oeyenhaus u zpěvačky Nikki. Semir má opět svého svědka, ale stále jsou mu v patách ti, co ho chtějí odstranit. Po další honičce a přestřelce končí jejich vůz v příkopě, rozstřílený, svědkovi zachrání život neprůstřelná vesta. V cestě pokračuje trojice pěšky, pak na koni, stále sledována a ostřelována mafiány. Semir a Ben svědka nakonec dostanou do helikoptéry a dopraví do Berlína před soud. Flansmann ale vypovídá křivě a Kalvus je osvobozen. Zato Semir a Ben jsou suspendováni. Ale v tu chvíli přichází Semirovi zvláštní zásilka - CD s písní Nikki a vyškrábaným telefonním číslem. Patří muži, který obchoduje s Kolumbií a právě má dostat velkou zásilku drog. Semir a Ben jsou zpátky v akci, ale nestojí proti nim jen narkomafie, ale i zrádce z řad policie.
Semir: Ale moment, jestli nám (o Benovi a sobě) chcete namluvit, že nás spojuje nějaká zakomplexovanost vůči otcům, tak na to zapomeňte. Já jsem z turecký dělnický čtvrti a on z luxusního baráku. Ben: No, právě, a tím mezi námi vzniká nepřekonatelná třídní propast. Já jsem nahoře a on docela dole. (Svědek se začne dusit.) Semir: A sakra! Má alergický tentononc - jeď do nemocnice!
Ben: Poslyšte, nenudí vás to, plácat se celý roky po stejný dálnici sem a tam? Semir: To je věc zvyku. Ben: U LKA jsme měli každý den akci. Semir: Fakt? Vzrůšo. Ben: Jo, tam se pořád něco dělo. Semir: Však si zvyknete. My tady jen cvrnkáme kuličky. (Vrtulník nad nimi sestřelí dvě auta z kolony.) Ben: Sakra! Tohle nejsou kuličky!
(Kamion, ve kterém jel Ben, vybuchl. Semir běží k plamenům.) Ben: Nechoď tam! Semir: Já myslel, že ty... ty... Ben: Myslel jsi, že jsem vevnitř? Semir: Jo, jo. Ben: Blázníš? Tam je moc horko. Kde je Calvus? Semir: Spí. (Semir ho omráčil v kamionu.) Ben: Noha? Semir: Bolí.