Člověk vždycky touží po tom, co nemá, co je nedosažitelné. A pak, když se stane zázrak a jemu to spadne do klína, jako by se zalekl vlastního štěstí. Totéž teď potkalo Stevena. Tak dlouho snil o tom, že začne chodit s Lizzie, tak dlouho o ni - a jak už začal věřit - marně usiloval, že najednou jaksi neví, co si s tou nádhernou skutečností počít. Tedy on by to možná ještě věděl. Kdyby ovšem neměl kamarády, kteří znají život a neskrblí dobrou radou...