Komisař Montalbano

Sicilský komisař

Při hodnocení tohoto seriálu je vždycky potřeba mít na paměti, že jde především natočené knihy. Jde o sérii tvořenou dějově ucelenými knihami, kterou se rozhodli převést na televizní seriál. Jeden díl je tvořen jednou knihou, anebo na motivy určitých povídek. Všechno jsou to ucelené příběhy, které na sebe navazují dost volně ve spíš okrajové dějové lince okolo hlavních postav.

Každá kniha má dost odlišnou atmofséru a samozřejmě i příběh. Proto se taky velice liší dojem z jednotlivých dílů. Někdy končí sladkobolně, někdy tragicky, jindy zase prostě tak nějak hezky. Některé motivy se mohou opakovat, ale okolnosti jsou vždy odlišné, takže si toho člověk ani nemusí všimnout. Spolu s komisařem Montalbanem má divák možnost seznámit se se svéráznými obyvateli fiktivního Sicilského městečka Vigaty. Najdou se mezi nimi zvláštní místní charaktery z nejrůznějších vrstev. Krom toho sem patří mazaní podnikatelé, úplatní politici hledící především na vlastní zájmy, úředníci vedoucí své podivné vzájemné války a samozřejmě taky mafiáni, zkrátka všechny ty podivné existence pracující podle hesla "kdo nekrade, okrádá rodinu". A pak je tady ta krásná Sicílie - od prosluněných městských ulic až po venkov, od krásných, kdysi přepychových vil až k nejnuznějším obydlím, ve kterých se stále ještě vaří na ohništi, skalnaté oblasti, úrodné pastviny i moře.

Ve většině dílů se řeší více než jeden případ, ale téměř vždy se v určitém okamžiku protnou, ovlivní. Komisař Montalbano je starý mládenec, žije sám v domku na pláži, má rád dobé jídlo a knihy. Svoje komisařství vede pevnou rukou. Co by cholerika ho jeho podřízení občas dohánějí k šílenství. Například Catarella, věčný zmatkař, který s oblibou plete cizím lidem jména, takže se Montalbano celkem pravidelně dostává do trapných situací. Montalbanovy cholerické výlevy ovšem zase dovádějí k zoufalství jeho podřízené. Ti už ale dobře ví, že stačí počkat, až ho to přejde. Protože jinak Montalbano svým podřízeným projevuje plnou loajalitu a starostlivost a oni jemu úctu a poslušnost.

Příběhy jsou vystavěné tak, že se divák může dohadovat, kdo je vrah a má i dost náznaků k tomu, aby se samostatně dopracoval ke správné odpovědi. Nebo aspoň k dílčím odpovědím. Montalbano není žádný zázračný řešitel, který by se z čista jasna vytasil se správným řešením. Postupně seznamuje s tím, k čemu došel. Během případů se chová podle indicií, což znamená, že dělá přiměřené množství chyb. Součástí příběhu často bývá i vyprávění událostí z minulosti klíčovými aktéry případů, kterým se určitým způsobem objasňují důležité okolnosti. Obrazové znázornění je v podstatě Montalbanova představa o ději.

A všechno dohromady? Tenhle seriál je velmi slunečný, místy vtipný, veselý, romantický, tragický i smutný... těžko si představit, jaké jiné příběhy by se do sicilské scenérie hodily lépe. Nu a postavy, ty na mě působily velice živě, velmi skutečně a naprosto uvěřitelně. Ať jsou postavy dobré či zlé, působí, jako by je bylo možné potkat klidně tady někde za rohem. Tento seriál si zkrátka jde velice snadno zamilovat.