Docela souhlasím s tím, že toto anime není nijak zvlášť úžasně propracované, ale podle mě je to naprosto skvělý seriál. Když jsem si procházela různé diskuze a názory na jiných stránkách, dočetla jsem se tam věci jako "odpad!, hrozné! na nic!". Dříve bych se naštvala, ale teď jsem klidná. Mám v sobě něco z Yoha. Vím, že je to trhlé, protože je to jen animovaná postava, která je naprosto imaginární, ale řekla bych, že je to poučné. Yoh Asakura do mě předal něco ze sebe. Ten jeho klid, lásku a trpělivost. Doufám, že to si z toho seriálu vzali i jiní lidé než já, a že tento seriál nezůstane v pomluvách. Vždy tu bude v mém srdci. Těm, kteří ho neviděli, bych doporučovala si ho shlédnout. Ovšem už jsem se poučila. Nebudu nikomu jinému brát jejich názory. :)
Kráľ šamanov bolo moje prvé anime, ktoré som poctivo pozerala od prvého po posledný diel a asi i jeden z mála seriálov na Jetixe, ktorý rozprával kontinuálny príbeh. Nj, to boli časi, kedy som ako decko prišla domov zo školy, pustila Supermax / Fox Kids / Jetix a fičala na ňom do večera. Pretože tam skrátka bolo čo pozerať a mnohé z tých seriálikov by obstáli aj v skúške času (Život s Louiem, Co je Andy?, Třída číslo 402 apod., to sú dodnes absolútne srdcovky). Dnes už neviem, čo presne som na tomto seriáli tak milovala, či to bol hlavne úžasný humor, myšlienka alebo súboje, ale to je jedno, pocit ostal. Pocit, ktorý som mala pri poslednej scéne, keď oblohou letela kométa a zahrala titulná skladba... Zimomriavky.