Králíkova čítanka

V tomto díle Králíkovy čítanky se Králík prochází přímo po Máchově zápisníku, po starobylých hradech, které si sem básník při svých osamělých toulkách nakreslil. Z okna hradní věže pak pozoruje bílá oblaka a hraje si na to, že on sám je onen smutný vězeň z Máchova Máje. Trochu tajemným způsobem pak obláčky oslovuje: „vy stíny modra nebe, hvězdy rozplynulé“ a „truchlenci“ a prosí je, aby při své cestě nebem pozdravovaly jeho milovanou zemi.

I když tyto Máchovy verše nepatří k nejjednodušším, jsou krásné, a poetická atmosféra romantických obrazů, které je doprovázejí, nám umožňuje se do nich zaposlouchat. A možná pocítíme i podobnou tesknou touhu po minulém, jako pociťoval Mácha – vždyť ta divoká, malebná příroda, která je na obrazech zachycena, byla ještě v 19. století vcelku obvyklou krajinou v okolí Prahy.

Zdroj: ČT

Báseň Máj, z jehož třetího zpěvu jsme vybrali úryvek, byla vydána v roce 1836 – roce Máchova úmrtí.
Králíkovo putování se odehrálo na obrazech ze Sbírky 19. století Národní galerie:
Česká krajina a Osamělá krajina Adolfa Kosárka
Mraky v horách (Pohled na horské pásmo) a Labská krajina Josefa Mánesa
Kresby K. H. Máchy zachycují jím navštívené hrady:
Starý Bernštejn
Bezděz
Chvatěruby
Houska
Hazmburg
V hudebním doprovodu jsou použity motivy z děl českých skladatelů:
1. věta Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka (úvodní titulky)
Jiřinková polka Bedřicha Smetany (závěrečné titulky)
Humoreska Antonína Dvořáka
Vyšehrad a Žalářní scéna z opery Dalibor Bedřicha Smetany

Zdroj: ČT