Králíkova čítanka

Vánoce jsou zvláštní čas, kdy – jak děti dobře vědí – se nám mohou splnit naše přání. Pozor tedy na to, co si přejeme! Tak třeba přání poznat svou budoucnost může dopadnout všelijak, jak uvidí i Králík, který se tentokrát převleče za dívku z Erbenovy básně Štědrý den. I když to, co ho nakonec potká u díry vykopané na zamrzlé hladině jezera, není oproti původní verzi, kdy tu dívka zahlédne svou smrt, zdaleka tak děsivé.

Podmanivá atmosféra zasněžených Vánoc a kouzelné štědrovečerní noci na nás dýchne nejen ze známých úvodních veršů „Hoj, ty štědrý večere, ty tajemný svátku! Cože komu dobrého neseš na památku?“, ale i ze zimních obrazů A. B. Piepenhagena či Adolfa Kosárka a tónů vánoční písně Tichá noc, svatá noc, která Králíkovo noční dobrodružství doprovází.

Zdroj: ČT

Báseň Štědrý den, z jejíž druhé části je náš úryvek, je ze sbírky Kytice z pověstí národních, poprvé vydané v roce 1853.
Králíkovy vánoční svátky se odehrávají na pozadí obrazů ze Sbírky 19. století Národní galerie:
Cesta s poutníkem, Krajina s gotickým kostelem, Krajina s cestou a se stavením u řeky a Zimní krajina Augusta Bedřicha Piepenhagena
Kdoule Josefa Navrátila
Zimní noc Adolfa Kosárka
Soví hrádek Hugo Ullika
Velké jezero v Krkonoších Otakara Lebedy
Podobizna Jungmanna Antonína Machka
Kohout, slepice, kravičky a další zvířata pocházejí ze sbírek Pedagogického muzea Jana Amose Komenského a Národopisného oddělení Národního muzea v Praze.
V hudebním doprovodu jsou použity motivy z děl dobových skladatelů:
věta Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka (úvodní titulky)
Jiřinková polka Bedřicha Smetany (závěrečné titulky)
árie Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka Antonína Dvořáka
koleda Tichá noc Franze Xavera Grubera

Zdroj: ČT