Králíkova čítanka

Vítězslav Hálek se ve své tvorbě snažil vyjádřit podobným tónem a s podobnou přímočarostí a prostotou, jakou obdivoval u lidových písní, a vystupoval přitom jako mluvčí celé své generace, ovlivněné Máchovým Májem, romantismem a národním obrozením. Hálkovy radostné básně oslavující lásku a přírodu byly ve své době skutečně mimořádně oblíbené a i dnes mají schopnost oslovit svou melodičností a nekomplikovanou citovostí. Mnohé z nich byly zhudebněny skladateli jako Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich nebo u dvou námi vybraných Karel Bendl a Antonín Dvořák. Krása přírody a české krajiny upoutala i mnohé malíře, z nichž jsme pro Králíkovu hru vybrali ty zachycující jarní a letní období.

Zdroj: ČT

Báseň Přilítlo jaro z daleka pochází ze sbírky Večerní písně, vydané v roce 1858, báseň Žitné pole ze sbírky V přírodě z roku 1872.
Rukopis Vítězslava Hálka je z fondu Památníku národního písemnictví.
Králík si bude hrát na pozadí školních obrazů Pedagogického muzea J. A. Komenského a obrazů ze Sbírky 19. století Národní galerie:
Krajina o žních, Pole s vlčími máky, Potok v pahorkatině a Údolí řeky Chrudimky Antonína Chittussiho
Žně Amálie Mánesové
Hrající si děti na Kampě Soběslava Pinkase
Krajina při žních Hugo Ullika
V hudebním doprovodu jsou použity motivy z děl dobových skladatelů:
1. věta Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka (úvodní titulky)
Jiřinková polka Bedřicha Smetany (závěrečné titulky)
Jarní píseň z cyklu poetické nálady a Slovanský tanec č.7 Antonína Dvořáka

Zdroj: ČT