Případ diskriminace žen se vyhrotí, když se na stanu žalovanou připojí jako právník Daniel Hardman. Ten si chce touto cestou alespoň trochu spravit chuť poté, co ho vystrnadili z jeho vlastní firmy. Pro Jessicu a Harveyho se situace komplikuje, protože ani vztah mezi Rachel a jejím otcem už jim nepomůže. Navíc neměli s Hardmanem podepsanou konkurenční doložku, takže tudy cesta taky nepovede. Mike má proto z úkol přemluvit některou z bývalých zaměstnankyň Folsom Foods, aby svědčila proti svému šéfovi. Rachel, ta má zato jiné starosti. Hodlá se přihlásit na práva, ale bojí se, že neuspěje.
Hardman: Ty mi vyhrožuješ, Louisi? Louis: Vyhrožuji? Ne. Jen ti říkám, že jestli mi ještě někdy něco provedeš, třeba mi jen špatně řekneš čas, na který se tě zeptám, zabiju tě. Utrhnu vlastníma rukama tu tvoji nafoukanou hlavu a zabiju tě.
Louis: Ty hajzle jeden. Hardman: Jenom jsem přiložil pod oheň. Louis: Pod žádný oheň jsi nepřiložil. Ty neučíš, neinspiruješ, neradíš. Ale co ti jde bravurně, je zrada.
Hardman: Přišel jsem kvůli... Donna: Já vím, proč jste přišel. Jessičina výpověď. Přesně ve tři hodiny. Hardman: Jsem více, než přesný. Donna: Vy jste více, než hulvát. Hardman: Proto jste na recepci. Abyste mi to řekla? Donna: Ne, chtěla jsem vás doprovodit do zasedačky. Hardman: Tak to mám štěstí. Donna: Ani bych neřekla.
Harvey: To jsem byl já. Donna: Co tě to napadlo? Harvey: Byl jsem naštvanej. Donna: Jsi hrozně emocionální. Harvey: Ztratil jsem hlavu. Donna: Neměl jsi to dělat. Harvey: Já vím. Donna: Neměla jsem Hardmana praštit. Harvey: Tos neudělala?! Donna: Udělala. Harvey: Kdy? Donna: Před tou výpovědí. Harvey: Zavřenou pěstí? Donna: Rozevřenou dlaní. Harvey: Pořádná rána! Donna: Zatraceně přesná. Harvey: Jaký to byl pocit? Donna: Dost dobrý na to, abych si to zopakovala. (Oba se smějí.)