Kravaťáci

Harvey: Jestli ti zazvoní telefon, až budu mluvit s Rayem, tak poletí oknem rovnou ven a ty ho budeš pořád držet.

(Harvey u soudu s právníkem protistrany.)
Harvey: Sedm případů, při kterých pan Church žaloval farmaceutické společnosti. V každém z nich byl schopen vyjednat dohodu, protože společnost věděla, že i kdyby vyhráli, zdlouhavá bitva by uškodila více než dohoda.
soudce: Máte na to důkaz?
Harvey: Žalující číslo dvě v našem případu, Eleanor Bakerová. Je zároveň žalující číslo sedm v případu Jones versus Norco. Recykluje žalující. (Směrem k žalobci.) To je od vás velmi ekologické.

(Harvey s Jessicou slaví úspěšné uzavření případu.)
Lisa: Jsem Lisa.
Harvey: Harvey.
Harvey: Obvykle tohle nedělám, Liso, ale když slavíme... v kolik tu dneska končíte?
Lisa: Jsem ráda, že jste se zeptal. (Nakloní se k němu.) Odcházím deset minut po "s tebou si nikdy nevyjdu".
Jessica: Hádám, že asi neuzavíráš případy v celém městě.

(Harvey se střetne s Mikem.)
Harvey: Máš pro mě něco?
Mike: Jako vždycky. Předělal jsem tvou strategii, která byla úplně naprd.
Harvey: Naprd?
Mike: Jo, jako precedenty bys klidně mohl použít Flintstone v. doba kamenná.
Harvey: Flintstoneovi jsou klasika, která potvrzuje fakt…
Mike: Že jsi starý?
Harvey: To ty jsi s tím přišel.
Mike: Což potvrzuje fakt, že mi to pálí.

(Louis vtrhne za Jessicou do kanceláře ohledně Donniny mzdy.)
Louis: Musím s tebou mluvit.
Jessica: Nech mě hádat. Špičkovali jste se s Harveym a on ti řekl, že to on platí Donně její mzdu. Tys mu jako ješita řekl, že se o to postaráš, a teď jsi přišel zjistit, kolik tě to vlastně bude stát.
Louis: Nic z toho.
Jessica: Skvěle, tak o co jde?
Louis: Přesně, jak jsi říkala.
Jessica: Louisi…
Louis: Jessico, prosím. Chci jen vidět to číslo.
Jessica: Dobrá. Chceš vidět to číslo? Tady je.
Louis: Děkuju… No ty krávo. Určitě jsi tam nepřipsala nulu navíc?
Jessica: Ano, určitě.
Louis: Nemohla by firma třeba…
Jessica: Firma to platit rozhodně nebude!

Robert: Tohle je tvá kancelář?
Mike: Proč to říkáš takhle?
Robert: Jak?
Mike: Zhnuseně.
Robert: Protože Harvey má podepsané míče a staré desky a ty tu máš jen fotku chlapských nohou.
Mike: Opatrně, nebo tě seržant Hulka svým velkým palcem nakope do zadnice.
Robert: Co to meleš?
Mike: Lampasy… Cituju z filmu… Je to film. S Harveym jsme to dělali pořád.
Robert: Nevím, jaké pubertální hovadiny jste dělali s Harveym, ale já tyhle kraviny dělat nebudu.
Mike: Jasně.

(Harvey se hádá s Mikem v kanceláři.)
Mike: Jedinou další možností, která by byť vzdáleně mohla být možná, je soukromé převzetí.
Harvey: To by vlastně mohlo zabrat. Když nad tím tak přemýšlím, proč jsi mi tohle neřekl hned?
Mike: Protože jsme věděl, že budeš kašlat na to první, co ti řeknu, ať to bude cokoliv, a že kývneš na záložní plán?
Harvey: Takže jsi mi předhodil kravský návrh, abys mě přiměl přijmout tvůj skutečný nápad?
Mike: Jo.
Harvey: Jak dlouho už to děláš?
Mike: Vzpomínáš na případ Peabody versus Danthrope?
Harvey: Ty parchante.

(Benjamin rozesílá oznámení klientům na Louisův příkaz.)
Benjamin: Bez urážky, ale já jsem spíš vlk samotář.
Louis: Co prosím?
Benjamin: Půjde mi to líp, když se mi nebudete dívat přes rameno.
Louis: To přesně jsem řekl matce, když jsem si prohlížel svůj první Playboy. Ale nepomohlo to tehdy, nepomůže to ani teď.

(Louis přichází k Donně.)
Louis: Ježišikriste, tady jsi. Jak to jde s hledáním domu?
Donna: Makám na tom, Louisi.
Louis: Nevypadáš, že bys na tom makala. Spíš to vypadá, že si užíváš hrnek kafe.
Donna: Možná jsem byla na internetu celou noc a snažila se ti najít ten dům, protože vím, že nic by nesplňovalo tvé šílené požadavky.
Louis: Je to pravda?
Donna: Ani náhodou.

(Poté, co Jessica odmítne Louisův návrh na přestavbu kanceláří, se Louis rozhodne najmout Taru pro svůj dům v Hamptons. Ten ale, jak vidno, nemá.)
Louis: Ať už děláš cokoliv, nech to být. Potřebuju, abys mi pomohla sehnat dům v Hamptons.
Donna: Cože to?
Louis: Řekl jsem, že potřebuju velký drahý dům v Hamptons, pokud možno u vody.
Donna: Louisi, nechci ti do toho mluvit, ale proč chceš koupit dům na léto, když se teď firma teprve staví zpět na nohy?
Louis: Protože jsem řekl Taře Messerové, že tam mám dům, a najal jsem ji, aby ho zrekonstruovala.
Donna: Dobře, jen abych si to ujasnila… Chceš utratit jmění za dům, abys pak mohl utratit další jmění za jeho přestavbu?
Louis: Je to jediný logický způsob, jak s ní můžu trávit čas.
Donna: Fakt?
Louis: Ano. Jaký jiný způsob by mohl být?
Donna: Mohl bys ji pozvat na rande.
Louis: To neudělám.
Donna: Proč ne?
Louis: Protože prostě ne.
Donna: Louisi.
Louis: Ježišikriste, proč se mi snažíš sabotovat vztah?
Donna: Ty ale nemáš žádný vztah.
Louis: To se ti celou dobu snažím říct. Nemám žádný vztah. Jsem sám.

(Louis najme sexy architektku, aby rozdělila prostor a on se nemusel potkávat s makléři. Pak jde žádat Jessicu o svolení.)
Louis: Těch makléřů se musíme zbavit.
Jessica: Co prosím?
Louis: Je mi fuk, jakou s nimi ty a Harvey máte dohodu. Musíme se jich zbavit, a to hned.
Jessica: To neudělám, Louisi. Protože ať místo nich přijde kdokoliv, tahle konverzace se bude opakovat, protože oba víme, že ses zbláznil.
Louis: Nebude se opakovat, protože teď zrovna jsem se nezbláznil.
Jessica: Tak proč to mám udělat?
Louis: Protože jsem se zamiloval do architektky.
Jessica: Něco si vyjasníme. Chceš, abych dál prudila lidi, se kterými jsem už teď na ostří nože, jen proto, že ty nemáš koule na to, abys pozval ženu na rande?
Louis: To je jeden způsob, jak se na to koukat.
Jessica: Je ještě jeden. Odpověď je ne.
Louis: Dobře, fajn. Budu se držet původního plánu kompletní přestavby prostor a zařídím, aby to trvalo dost dlouho na to, aby se do mě šíleně zamilovala, přičemž by to nemělo trvat déle než dva až tři roky.
Jessica: Louisi, teď mě pozorně poslouchej. Jestli tu ženu najmeš, aby tady cokoliv přestavovala, já osobně tě shodím ze střechy. Je to jasné?
Louis: Takže si to promyslíš?
Jessica: Zmiz.

(Louis představuje Donně další krok svého plánu na získání Tary.)
Louis: Ty totiž nevíš, že budu mít dřevěnou repliku domu pro Taru, aby viděla, jak ho její úpravy změní.
Donna: Louisi, to je fakt milé.
Louis: Já vím. Stačí jen vybrat to správné dřevo.
Donna: Nechápu.
Louis: Donno, dřevo, ten klacek, který vezmeš do ruky, vypovídá o muži všechno, co potřebuješ vědět. Jak je tvrdý, nebo měkký. Jak moc se ohýbá, když s ním děláš. Jak je pevný ve srovnání…
Donna: Chápu, Louisi.
Louis: Ne, myslím, že ne. Milovat můj klacek je první krok k tomu, aby mě Tara milovala.
Donna: (Vyprskne smíchy.) Fajn. V klidu, Louisi.
Louis: Ne, já nepotřebuju být v klidu. Nedokážu totiž myslet na nic jiného než na svůj klacek.
Donna: (s šibalským pohledem v očích) Tak mi řekni, kolik těch klacků už jsi dneska měl v ruce?
Louis: Všechny. Mahagon, kaštan, ořešák i dub.
Donna: (vášnivě) A co nějaký černý?
Louis: O těch mi ani nezačínej. Když vidím černý klacek, nejradši bych ho pořádně sevřel…
Donna: (Vyprskne smíchy.) Bože.
Louis: Už bych ho nedal z ruky. Hrál bych si s ním, laskal ho, třel ho, i bych ho olízl… Čemu se směješ?
Donna: Ničemu. Jen myslím, že muž by měl následovat své srdce a vybrat si klacek, který mu nejlépe sedí.
Louis: Nejlépe sedí.
Donna: Jo.
Louis: To je ono, Donno. Musíš vyzkoušet můj klacek.
Donna: (Vyprskne smíchy a uteče.) Bože můj.

(Louis přichází k Donně a Gretchen pro pomoc.)
Louis: Včera jsem si to s Tarou perfektně užil. Určitě si teď představujete, že to zahrnovalo skvělý sex.
Gretchen: Ne.
Donna: Ani náhodou.
Louis: V pátek s ní mám rande a doufám, že to vyvrcholí spojením našich dvou duší do jedné.
Gretchen: Odcházím.
Louis: Cože? Proč?
Gretchen: Protože jsem profesionální sekretářka, Louisi. Nebudu ti pomáhat, aby sis vrznul u nějaké coury.

(u soudu)
Oliver: Vaše Ctihodnosti, moje klientka je svobodná matka se dvěma malými dětmi.
Linda: A já mám labradorského retrívra. Ale relevantní je jen to, že jeho klientka poslední tři měsíce neplatila nájem.

(Harvey se snaží přesvědčit Mikea, aby se vrátil k firmě. Ten říká, že to udělá, když zdvojnásobí nabídku, kterou mu Harvey zrovna dal.)
Harvey: To je všechno?
Mike: Ani zdaleka.
Harvey: Jinak bych to ani nechtěl.
Mike: Můžu si přibrat poradnu na kterýkoliv případ budu chtít.
Harvey: Hotovo.
Mike: Můžu si z poradny přivést kohokoliv chci. Louis ani ty v tom nebudete mít slovo. Žádné pravidlo o Harvardu.
Harvey: Hotovo.
Mike: A ještě jedna věc, ale ta se ti nebude líbit.
Harvey: Nedostaneš mou kancelář.
Mike: Ale ano, dostanu. A řeknu ti proč.
Harvey: Proč?
Mike: Protože je pryč, Harvey. A už se nevrátí. Je načase, abys převzal otěže.

Louis: A omlouvám se, že jsem na vás křičel, Gretchen. A také za to, že jsem po vás chtěl, abyste zrušila sezení u Lipschitze. Byla to ta nejhloupější věc, kterou jsem kdy řekl.
Gretchen: Ne, Louisi, nejhloupější věc, kterou jste kdy řekl, bylo, když jste chtěl, abych pro kancelář zařídila adopci siamských koček.

Harvey: Měli bychom vás přijmout. Páni, dal bych vám 25 táců jako bonus pro začátek.
Mike: Beru to.
Harvey: Bohužel přijímáme pouze absolventy Harvardu. A vy nejenom, že jste nechodil na Harvard, vy jste nechodil na žádná práva.
Mike Co kdybych vám řekl, že dokážu přijmout tolik vědomostí, že jste nikoho takového nepotkal a že už jsem advokátní zkoušky udělal.
Harvey: Řekl bych, že jen kecáte nesmysly.

Harvey: Jak jste sakra věděl, že jsou od policie?
Mike: Četl jsem na základní škole jeden román a bylo tam úplně to samé.
Harvey: Vy jste četl na základní škole román?
Mike: Co? Rád čtu.
Harvey: A proč jste se jich zeptal, kolik je hodin?
Mike: Abych odvedl pozornost. Který drogový dealer se zeptá poldy, kolik je hodin, když má kufřík plný drog, ne?

Donna: Jak dlouho hodláš zírat na tu nabídku?
Harvey: Dokud jeden z nás nemrkne.
Donna: Deron to podepsal. Říkal jsi, že je skvělá.
Harvey: O skvělé nemám zájem. Chci vědět, kdo je její taťka.

Louis: Poznal jsi to. Musel jsi to poznat.
Mike: Ehm, nevím co. Že si vytrháváte obočí?
Louis: Strávil jsem noc s krásnou ženou.
Mike: A ta vám vytrhala obočí?

(Mike a Harvey odchází po jednání z Danielovi kanceláře.)
Mike: Naše nabídka je 20 dolarů za akcii navíc. Ať je tvůj investor kdokoliv, tolik za financování tvé zášti nedá.
Harvey: Měj se Danieli. A mimochodem Mike se ti vychcal na bonsaj.

(Harvey přijde domů a najde tam Jesssicu.)
Harvey: Znovu? Měl bych ti dát klíč, abych nemusel přemýšlet, jak se dostáváš dovnitř.
Jessica: Měl by sis občas zkontrolovoat telefon, abych to nemusela dělat.
Harvey: Já mám telefon?

Louis: Kde jsi sakra byla? Psal jsem ti asi osmnáctkrát.
Donna: Ano, a kdyby to byl stav nouze, tak bych ti ozvala nazpět.
Louis: Byl to stav nouze.
Donna: Louisi, že došli sponky na papír, není stav nouze.

Mike: Je pravda, že Louis zabil člověka?
Harvey: Drb, který koluje mezi mladšími právníky?
Mike: Myslím, že s tím přišel sám.
Harvey: Jo, taky tvrdí, že má dva metry a hlavu plnou vlasů.

Donna: 3. červen 97.
Louis: Bezvýznamné datum.
Donna: Opravdu.
Louis: Kdo ti to řekl?
Donna: Je podstatné, jak to vím, nebo že o tom vím?
Louis: A Harvey to ví?
Donna: Může
Louis: Zaplatím ti za mlčení.