Prodavačku v pobočce mobilního operátora najde ráno její kolegyně udušenou v trezoru. Není to poprvé, co tuto prodejnu navštívili zloději, jenže tentokrát narazili na mnohem dokonalejší sejf. Byl milión v nedobytné pokladně skutečně příčinou brutálního pohřbení zaživa, nebo mají detektivové hledat podezřelé i ve spleti osobních vztahů lidí na prodejně. A jaký zdánlivě nenápadný detail prozradí vraha?
(Ivan mluví s Emilem Machem o způsobu smrti.) Emil Mach: Pitva teprve bude, ale už po prvním ohledání je zřejmý, že k násilí nedošlo. Ivan: Chcete říct, že dobrovolně vlezla do vzduchotěsnýho trezoru? Emil Mach: No, dobrovolně asi ne...
(Oliver a Tomáš prohledávají byt oběti.) Oliver: No, tak to vypadá, že naše mrtvá bydlela sama. Tomáš: Proč myslíš? Oliver:(ukáže na sušák s prádlem) Vidíš tady nějaký trenky? Tomáš: Mohla to být lesba. (vezme ze skříňky knížku a čte) Nezapomeňte, že není podstatné, jak bude Váš ideální partner vypadat. Oliver:(dívá se na prádlo) Nene, tyhle podprdy podpíraly stejný kozy. Takže sama. Tomáš:(pokračuje ve čtení) Účelem této knihy je naučit vás rozpoznat vaši vnitřní krásu. Oliver: No, tohle já holkám říkám vždycky. Tomáš: Jo? A čím to, že od tebe vždycky zdrhnou? (směje se) Oliver: Ale až ráno.
(Kriminalisté ohledávají tělo ženy udušené v trezoru.) Ivan: Jak se to stalo? Tomáš: Udušení. Má to na svědomí tenhle vzduchotěsnej trezor. Teda, tvrdí náš novej kolega, zkušenej kasař... Oliver: Tak ho sebereme, ne? Emil Mach: Jo, to je dobrý... (směje se) Ivan: Nevypadá to, že by tam vlezla sama. Emil Mach: No to asi ne... Oliver: Tak třeba hráli po práci na schovku. Tomáš: No, tak v tom případě se jim někam schovala i měsíční tržba. Ivan: Kolik to bylo? Tomáš: Podle vedoucí asi milion. Oliver: Vedoucí... to je ta ubrečená ženská vepředu?