(Carter ohrnuje nos nad připraveným čínským jídlem. Na pomoc přichází bratranec Gerald.) Gerald: Když to nesní on, já jo. Carter: Myslím, že jsme právě našli jméno pro tvou autobiografii. Gerald: Mám jen hlad, to je všechno. Carter: A máme jméno pro pokračování.
Lee: Mohl bych něco říct? Didi: Jasně. Lee: Když jsem dorazil do L.A., neviděl jsem důvod, proč to tu mít rád. Na městě mi nezáleželo a myslel jsem si, že jsi hrozný hňup. Ale naučil jsem se to tu mít rád a poznal jsem několik opravdu báječných lidí. A postupem času jsem tě začal shledávat snesitelným. Carter: Ty mě škádlíš. To jsem ho naučil já. Didi: Jasně. Carter: To jsem ho naučil já. Taky mě už štveš o dost míň, Lee.