(Jill by chtěla další dítě, ale Tim je proti.) Tim: Ne. Říkám ne a hotovo. Jill: Takže tyhle dveře jsou zavřené? Tim: Ano! Jsou zavřené a před nimi stojí skříň. Na té skříni je chlap a v náručí má Alovu mámu.
(Jill před rodinou neopatrně prozradila, že má ráda bazalku) Jill: No páni, toust s bazalkou. Jak originální. Brad: Tohle ti přijde originální? Počkej, až ochutnáš moje bazalkové máslo. Randy: A tady, ochutnej čerstvý bazalkový džus. Tim: A jako dezert tu máme koláč s bazalkovou šlehačkou. Máme k tomu i kávu. Jill: Taky je zelená? Tim: To si piš.
Tim: Kde se tu vzala ta růžová deka? Jill: Upletla jsem jí, když jsem čekala Marka. Doufala jsem, že to bude holka. Chtěla jsem něco malého, kudrnatého a s mašličkami, co bych mohla chovat na klíně a mazlit se. Tim: Tak tys chtěla porodit pudla?
(Děti vyváděly v pizzerii.) Randy: Chci, abys věděla, že jsem nevinný. Jill: Vážně? A kdo vylil bratrovi do klína salát? Randy: Tys to viděla? (Uteče nahoru po schodech.)
(Jill mluví s Timem o myši, kterou mají ve sklepě.) Jill: To, že ji nemám ráda, ještě neznamená, že ji musím vidět mrtvou. To bych musela nastražit past i na tvou matku.
Tim: Úkol splněn. Kamna hoří. To je ta dobrá zpráva. Jill: Dobrá? A co ta špatná? Tim: To... ti nemůžu říct. Zbláznila by ses. Jill: Ale prosím tě. Nezblázním se. Tim: Našel jsem něco měkkého a chlupatého jako myš. Jill: Panebože! Tim: Jsou i slavné! Třeba Mickey.
Tim: Wilsone, když se díváš na můj pořad, zdám se ti zábavný? Wilson: Mám-li být upřímný, Time, nikdy jsem ho nesledoval. Tim: Tys nikdy neviděl můj pořad? Wilson: Ne. Já nemám televizi. Tim: Každý má televizi. Wilson: Já ne. Mám svou vlastní představivost. Sleduji obrázky ve svých myšlenkách.
Tim:(o satelitu) Můžeme chytat až 200 stanic. Jill: 200 stanic? Tim: Jo. Jill: Skvělý. Takže to bude trvat tři čtvrtě hodiny, než zjistíš, že nic nedávají.
(Tim je s Jill na večeři, ale v uchu má sluchátko a poslouchá fotbal. Jill na to příjde.) Tim: Bude stačit, když se omluvím? Jill: Možná. Tady se to zesiluje? (Pustí mu zvuk naplno do uší.)
(Tim a Jill mají jít do restaurace. Timovi se nechce, protože v televizi je fotbalový zápas.) Tim:(kašle) Ještěže jsi mi to připomněla. Ráno jsem vykašlal cosi nepěkného. Bylo to přímo z plic. Jill: Tak to zase vcucni. Jdeme na večeři.
(Tim se ptá svých dětí, kdo rozbil jeho imbusový klíč.) Brad: Proč vždycky viníš nás? Tim: Protože jste vždycky vinni. Randy: Někteří říkají, že jsme hodní. Tim: Vážně? Kteří? Randy: Billyho matka nás má za dokonalé džentlmeny. Tim: Billyho matka tvrdila, že viděla Elvise u benzínky.
Jil: Miláčku, nedávej to do myčky. Nejdřív to musíš opláchnout. Tim: Musím umýt nádobí, předtím než ho dám do myčky? Jill: Jo. Vajíčka to například neumyje. Tim: Umylo by, kdyby jsme měli chlapskou myčku. Jenže ty jsi musela mít model "Jemný dotek lady, se spoustou mini knoflíčků, které žádný chlap nemůže..." Jill: Bohužel. Model pro obrovské chlupaté opice byl vyprodaný.
Tim: Budu zpátky za dvacet minut. Jill: Dvacet minut? To ti mám věřit? Budeš se tam rozplývat nad nářadím, osahávat jej, oči budeš mít vykulené... Ani na mě se tak nedíváš. Tim: Díval bych se, kdybys měla pět rychlostí.
(Jill jde s Timem do divadla a Wilson přišel hlídat kluky.) Jill: Mark je nahoře a Brad s Randym zuří, že nejdou na večírek roku bez rodičů. Tim: A já zuřím, protože jdu na Čekání na Godota. Wilson: Time, Čekání na Godota je o dvou mužích, kteří čekají u silnice na duchovní probuzení. Tim: U silnice? Jsou tam vidět nějaký auta? Wilson: Obávám se, že ne, neobjeví se ani Godot. Ó, to mě mrzí, doufám, že jsem vám to nezkazil. Tim: To udělala Jill, když koupila lístky.
(Tim se snaží prodat lístky na zápas a obvolává kamarády.) Tim: Ogy, nechápu, že je nechceš koupit, takové utkání bys prošvihnul kvůli pohřbu svýho strejdy? Jo, ale ten už přeci nepozná, že tam nejsi.