(Dan a Remeš spolu telefonují.) Dan: Mám u tebe panáka, našel jsem ti holku, vole. Remeš: Takže je v pořádku? Dan: No to si nejsem moc jistej - usmívá se na mě.
Dan: Potřebuju poradit s dárkem pro Terezu. Remeš: Na Vánoce? Dan: Ne, máme výročí svatby. Remeš: Kdy? Dan: No dneska. Remeš: Dneska? Nenechals to trochu na poslední chvíli? Dan: Vždyť je teprve dopoledne.
Petr Oliva: To zas bude keců. Proč všichni nadřízení musí být takoví volové. (vzhlédne a podívá se na Dana, který ho sleduje) Chceš snad k tomu něco vtipnýho poznamenat? Dan Grossmann: Ne. (s úsměvem) Jenom že máš pravdu, jako vždycky. Petr Oliva: Hm... Dobře mi tak, volovi starýmu.
Tamara: Dokázal byste nést mrtvolu sám skoro kilometr přes les, nabodnout ji na kůl a vztyčit ji? Remeš: Nevím. Asi těžko. Tamara: No, a to jste zdravý chlap. Remeš: No. Tamara: Až na tu neplodnost.