(Při rozmluvě s dcerou.) rolbař Zbyňa: Dyť Hrouzek, to je genetická katastrofa. Klára: Ježiš, tati, nech toho. rolbař Zbyňa: Syn buzersteigera bude vždycky pičus.
(Hrouzek jde za synem na internát.) Viktor: Co je? Hrouzek: Kde je Patrik? Viktor: Není tady. Hrouzek: Jak to, že tady není?! Máš ho jako jeho spolubydlící hlídat, ne?! Viktor: Hlídat? Hrouzek: Za tohle půjdeš na farmu! Viktor: Ale Havířov nemá farmu. Hrouzek: Kurva, jděte s tím už všichni do prdele.
Hrouzek: Kurva, i kdybych si vo někom z manšaftu myslel že je čůráků král, tak ho budu milovat, i kdyby mi někdo z manšaftu píchal tátu, tak je pak vezmu voba na žolíky a zasměju se tomu!
Hrouzek: Rousín, příště prostě musíš pustit ještě vo gól míň, jasný? Rousín: Ale dyť sem vychytal nulu, to nejde pustit míň gólů. Hrouzek: Já tady mluvim vo postupu vole, tak mě neser s nějakou matematikou!
(Hrouzek se probudí z noční můry a zbudí Denisu.) Denisa: Luboši, já se potřebuju vyspat, zejtra mám těžkej den. Potřebuju se rozhodnout mezi těma kabelkama. Hrouzek: Co? Denisa: Jestli si tu Vuittonku - vyberu Canvas nebo Ebene Canvas. Hrouzek: Tak to můžeš bejt klidná, tu v Havířově fakt neseženeš.
(Hrouzkovi přijdou k ledu a vidí syna, jak krasobruslí a ten pak jede k nim.) Hrouzková: Jako manžel a fotr seš naprosto na hovno. Ale jako trenér z něj tohleto buzeranství vymlátíš. Hrouzek: Sundej to. Sundej to, nebo tě vydědím! Hrouzková: Já všechno vysoudím, kreténe. Pak tě vydědím! Zůstává tady a dej mu pořádnou čočku. Slováček na něj byl evidentně měkkej... Hovado. Hrouzek: Krávo.