Dílo, které Vás nenechá chladnými - buďto je zavrhnete, nebo - při troše štěstí - pochopíte, proč se stal Lexx kultem.
Ukradená obří moucha - kosmická loď ("Jsem Lexx. Jsem nejničivější zbraní dvou vesmírů."). Na palubě posádka, tvořená zbabělcem, mrtvolou, hlavou robota a otrokyní lásky (skříženou s clusterskou ještěrkou), masožravou rostlinou Lyekka. Nepřátelé - Jeho božská Temnost, šílený vědátor Mantrid... Lexx je plný bizarních postav a postaviček, s podivnými vadami charakteru a neméně podivným vzhledem. Kaiův účes (poznáte po zhlénutí prvního dílu) je jedna z nejnormálnějších věcí, které uvidíte v obou vesmírech. Vizuální zpracování seriálu je fascinující - vesmírem plují suspektní objekty všech myslitelných tvarů (většinou patvarů). Kostýmy jsou jak z dětské besídky emzáckých upírů. Interiér lodi autoři neopomněli - za všechny úpravy musím vyjmenovat toilety na Lexxu.
Kulisy z papundeklu, připomínající první Star Treky, všudypřítomné animace, toporný scénář a amatérské herecké výkony (až na žívotní roli Rutgera Hauera - známého např. z filmu Blade Runnera). Děj, který je často nechutný, zvrhlý, nablblý, v rozporu s fysikálními zákony, biologií a morálkou.
Zkrátka úchylný brak. SKVĚLÝ ÚCHYLNÝ BRAK. ANO, SKVĚLÝ!
Zdánlivě horroroidní fantasy sci-fi sitcom, ale ve skutečnosti nic z toho. Lexx je totiž kategorie Lexx.
Lexx je také orwellovským varováním, vizí budoucnosti s automatickými holoprocesy, probíhajícími zdánlivě po právu, které vedou ke "konečného řešení". Pod drsnou slupkou jsou náměty k zamyšlení - pokud je divák chce vidět a umí najít.
1. serie: čtyři dvouhodinové TV filmy (občas rozsekané na polovinu, do 8 dílů) - patrně nejpropracovanější, příprava na to, co Vás čeká
2.-4. serie: důkaz naprostého šílenství Paul Donovana, Lex Gigeroffa a Jeffrey Hirschfielda (který nejen že psal s ostatními předlohu, ale navíc namluvil jednoho z hrdinů - nadrženou hlavu robota 790).
Lexx balancuje mezi kýčem, brakem a pop-artem - půvabné ovšem je, že záměrně.
Pokud máte ujetý smysl pro humor, silný žaludek a bez recese a nadsázky nemůžete žít, potom je pro Vás přímo povinností Lexx vidět.
Jak charakterizovat tento seriál. Asi takto - Nejůchylnější, nejšílenější, nejbizardnější, nejpotrhlejěí, nejoriginálnější, nejsměšnější... Asi tak by se dal Lexx charakterizovat. Jestli měly někdy sci-fi seriály alespoň nějaká pravidla, tak tady je prakticky nespatříte. A hlavní hrdinové jsou ještě více odlišní. Buď neuvěřitelně zbabělý, nebo napůl mrtví nebo přeměnění napůl v otrokyni lásky a z druhé poloviny zabijáčtí ještěři. Dohromady to tvoří neotřelou zábavnou podívanou, u které nevíte, jestli se máte smát, nebo zvracet.