Bratři společně s Bobbym a Castielem dojdou po stopách Evy/Matky všeho až do malého městečka v Oregonu. Zjisťují, že místní se stali démony, ale překvapipě všichni umírají. Když se konečně s Evou setkávají, rozhodne se je mučit přivedením zpět jejich matky jako démonky.
Dean: Skvělý. Takže Eva teď dělá hybridy? Bobby: Vypadá to tak. Dean: Otázka je proč? Chci říct, co chce dělat s... jak se tomu říká? Bobby: No, gratuluju. Tys to objevil. Můžeš to pojmenovat. Dean: Jefferson Starships. Protože jsou děsný a těžko je jde zabít.
Sam: Dobrá, Dean a já jdeme dovnitř. Vy dva tu zůstaňte a hlídejte dveře. Jestli něco vyjde ven, tak to zastřelte. Dean: Jo, a použijte stříbrné kulky. Castiel: Mám trochu mezery ohledně střelných zbraní. Dean: Víš, kdo kňučí? Děti.
Castiel: Jsem bezmocný. Dean: Děláš si legraci! Castiel: Něco v tomhle městě na mě působí. To bude asi Eva. Dean: Tak počkat. Kvůli mámě jsi krypl? Castiel: Obrazně, jo. Dean: Jak? Castiel: Nevím, ale bude to ona. Dean: Bezva, protože bez tvých schopností jsi v podstatě jen děcko v kabátu. (Castiel se uraženě otočí k oknu.) Sam: Myslím, že jsi zranil jeho city.
Castiel: Prohledám město. Dejte mi chvilku. Dean: Cassi, pořád tě vidíme. Castiel: Jo, jsem pořád tady. Dean: Dobře, nemusíš na nás čekat. (Castiel se soustředí na zmizení.) Dean: No, teď to vypadá, že kadíš.
Bobby: Konečně jsem se dostal do policejní databáze. Ne díky tomuhle. (Ukáže tablet) Chtěl jsem počítač. Sam: Tohle je počítač. Bobby: Ne, počítač má čudlíky.
Bobby: Možná je na čase zavolat. Dean: Proč to vždycky musím být já, kdo musí volat? Není to tak, že Castiel žije v mým zadku. Ten týpek je dost zaneprázdněnej. (Castiel se objeví za jeho zády) Dean: Cassi, vypadni z mýho zadku! Castiel: Nikdy jsem nebyl v tvým... Máte nějaký pokrok v hledání Evy?