(Čarodějnice unáši dospělé a přeměňuje je zpátky v děti.) Sam: Když máš tolik ráda děti, proč nejdeš po nich? Co má znamenat celá tahle Fontána mládí? čarodějnice: Hmm, za starých časů, když se ztratilo dítě, ah, mladí umírali v jednom kuse. Ale dneska, se všemi těmi upozorněními a obrázcích na krabicích mléka, člověk naporcuje jednu malou krysu a lidé se naštvou. Dean: Jo, z toho viním Obamu.
(Dean a Sam chytnou pomocníka čarodějnice. Ten je před ní varuje.) muž: Mou sestru a mě, donutila nás ubližovat lidem, zabíjet lidi a když jsme zkusili utéct, chytila nás, mučila mě a pak mě donutila sníst srdce ubohé Mařenky. Dean: Počkej. Čarodějnice? Mařenka? Co, chceš říct, že jsi... muž: Jeníček. Moje jméno je Jeníček. Sam: Jeníček? A... a... a Mařenka? Jeníček a Mařenka, jako... jako ta pohádka. Jako Bratři Grimmové? muž: Nebyla to pohádka. Bylo to založeno na skutečném příběhu. Oni tomu jenom dali šťastný konec. Dean: Oh... okay. Uškvaříme celebritu. Super.
(Dean a Tina se probudili, jako by jim bylo znovu 14, zavřeni v nějakém podzemí. Dean se ji snaží uklidnit.) Tina: Jsem zatracený puberťák a ty vypadáš jako někdo, koho odmítli ve One Direction!
(Dean a Tina dostanou pod dveřmi kus dortu. Dean se do svého pustí, Tina na svůj nevěřícně hledí.) Tina: Nejspíš ho otrávili. Dean:(přestane jíst a odloží talíř) Jasně. Určitě.
(Deanovi je díky čarodějnici znovu 14.) Dean: Mám ale i dobré zprávy. Panennská játra. Takže co bys řekl tomu, že až skončíme s naší hrdinskou výpravou, vzali bychom ji na testovací jízdu? Sam: Jo, jasně. Chci říct... Znovu můžeš pít za kolik? Sedm let? Dean: To není vtipné. Sam: Je to trochu vtipné. Dean: Není to vtipné. Sam: No tak, chlape, je to trochu vtipné.
(Dean je znovu čtrnáctiletý.) Dean: Nemám žádnou kontrolu nad tímhle. (ukáže si na rozkrok) Chci říct, je to nahoře. Je to dole. Je to nahoře. Bez jakéhokoliv důvodu. Sam: To stačí, díky! Říkejme tomu puberta.
(Deanovi je tělem znovu čtrnáct. Sam se ptá, jak to funguje.) Dean: No... jsem to já. Moje dospělé já, ale jsem dítě. Je to zatraceně divné, chlape. A... Sam: Co? Dean: V buse, kterým jsem jel zpátky do motelu, hrála písnička Taylor Swift a... líbila se mi, Same! Hodně se mi líbila.
(Deana přeměnili zpátky ve 14letého kluka.) Sam: P-Počkej chvíli. T-Ty jsi... Dean: Uh-huh. Sam: Jak? Dean: Nemám tušení. Nějaký zjizvený chlápek, zářivé světlo. Další věc co vím je, že jsem se probudil a vypadal jako Bieber.
(Sam a Dean mluví o svém potenciálním nevlastním bratrovi.) Sam: Co je? Dean: Představuju si tátu při sexu. Přestaň s tím. Sam: Tenkrát se trefil do brány... Dean: Sakra!
(Castiel zíra na Deana.) Dean:(na Castiela) S poslední osobou která na mňe takhle zírala, jsem se vyspal. Sam:(na Castiela) Co kdyby si šel dát pozor na Adama? (Castiel zavře dvere a odchází.)
démon: Už je po všem. Neboj se. Jimm/Castiel: Ale né, není. Kdybych ti to všechno řek, asi by jsi mi nevěřil. Sem rád, že tě vidím. démon: To mně teší. Ale tebe za chvíli nebude, když před tvíma očima rozkuchám tvoji dceru.
(Chlapa srazí autobus.) Dean: Koukni na tohle. (Ukáže na autobus, na kterém je mužova fotka s nápisem "Spravedlnost především" a zasměje se. Sam se nesměje.) Dean: Moc brzo? Sam: Jo, Deane, jsem si jistej, že šest sekund po smrti je "moc brzo".
(Bratři se baví o Osudu.) Dean: Jak vypadala? Sam: Trochu jako knihovnice. Dean: Jako tvůj druh knihovnice, nebo jako můj druh knihovnice? Sam: No, byla oblečená, pokud máš na mysli tohle.