Dean: V takovýmhle baráku bych asi zešílel. Sam: Proč? Dean: Trávník na ježka a každej den nuda. Z toho by mi brzo hráblo. Sam: Říká se tomu normální život.
Sam: Broky jsem ještě na duchy nezkoušel. Dean: Ne? Nezabijou ho, ale zpomalí. Sam: To stačí. A kdo to vymyslel? Dean: No hádej. Jen génius nepotřebuje vysokou.
(Gabriel nechává vzkaz Deanovi a Samovi.) Gabriel: Hej, jak se máte, krasavci? Pamatujete si mě? Toho chlápka, co zemřel pro vaše hříchy? Ne, ne ten týpek s bradkou a sandály. Ten pěkný. Hej, díky moc za květiny a kondolence. Vážně to pro rodinu hodně znamenalo.
Sam:(Čte své e-maily.) Tenhle mejl mi poslala Rebecca Worenová, jedna moje kamarádka. Dean: Je hezká? Sam: Chodil jsem s ní a s jejím bráchou Zacem do školy. Píše, že Zaca obžalovali z vraždy. Z vraždy své přítelkyně. Rebecca říká, že to neudělal, ale zdá se, že policajti mají důkazy. Dean: A to že jsou tvý kamarádi?
(Dean a Sam se snaží přesvědčit Chucka, že jsou skuteční a ukazují mu věci v kufru Deanova auta.) Chuck: To jsou pravé zbraně? Dean:(lehce otráveně) Ano, tohle je pravá kamenná sůl a tohle (Ukazuje na krabici plnou průkazů.) jsou pravé falešné průkazy.
Dean: Říkáš si jako já, proč to je vždycky klaun? Sam: Ale nech toho. Dean: Já si to pamatuju. Pořád ještě brečíš, když vidíš v televizi toho klauna od Mc’donalda? Sam: Ale nebojím se lítat. Dean: Letadla padají. Sam: A klauni zase vraždí.
(Bratři hledají znamení a objeví sošku anděla přede dveřmi.) Dean: Asi jsem se z toho poučil. Vždycky sundej vánoční dekorace po Novým roce nebo tě rozčtvrtí boží štětka. Sam: Směju se v duchu.
(Sam má kocovinu.) Dean: Víš co je nejlepší lék na kocovinu? Tučnej vepřovej sendvič podávaný ve špinavým popelníku. Sam: Nenávidím tě. Dean: To je mi jasný.
(Castiel byl na výzvědách.) Dean: Nic? Byl jsi pryč dost dlouho. Castiel: Nic. Byla tam jedna žena, ale... Dean: Co? Castiel: Nemyslím si, že to byla žena.