Love 101
(Aşk 101)
Tohle mne bavilo!
Seriály z Turecka mám relativně ráda, takže jakmile jsem slyšela o tom, že Ay Yapim jde do spolupráce s Netflixem a že tvoří tento seriál, tak jsem měla jasno o tom, že na tohle se prostě podívat musím. Ask 101 nebo Love 101, jak chcete je trochu jinačí seriál než na jaké jsme z Turecka zvyklí. Seriál se v podstatě odehrává retrospektivně - část je nyní a část v minulosti, tato převažuje a je pro seriál důležitější. Hercům to mezi sebou funguje a klape. Zároveň hudební doprovod seriálu je bezproblémový - hudba je nejen od tureckých interpretů, ale uslyšíte i profláklé hity ze světa.
Jedenáct ku jedné
Jsem docela ráda, že jsem asi očividně pořád cílovka teen seriálů, protože tohle mě hodně chytlo. Naprosto nečekaně, o to víc intenzivně.
Bylo to jako sledovat turecký Skam, až teda na ty dvě dějové linie. Možná bych to přirovnala spíš k takovému mixu Skamu a Élite. Dostali jsme se do životů středoškoláků v Istanbulu v 90. letech, zatímco druhá linka je sledovala v přítomnosti. Na jednu stranu je tohle na tom něco jedinečného, co to odlišuje od obyčejného teen příběhu, na druhou mi docela vadilo, že v podstatě odtušíte, jak na tom budou hlavní hrdinové “v budoucnu”.
Z důležitých postav mě nikdo neštval, naopak jsem si je spíš oblíbila (největší borec byl rozhodně Osman a jeho podnikání :D) a upřímně mě zajímalo, jak si povedou dohazující i dohazovaní, takže jsem přirozeně klikala na další epizodu, až jsem to sjela maratonem. Kromě skvělých (a předvídatelných, co si budem) romantických linek tam taky najdete úžasný soundtrack (ten devadesátkový, anglicky!), krásný Istanbul a to jííídlo! to mi kolikrát jedly oči. A co mě hodně překvapilo, časté zajímavé až poučné hlášky, které v seriálu hojně najdete. Číst to jako knihu, tak si je normálně poznačuju.
Asi jediné (takové malé bezvýznamné) minus je, že turečtina není úplně nejvíc uchu lahodící jazyk, no ale za mě pořád lepší, než ta otřesně nadabovaná angličtina (já ten jazyk studuju, miluju, ale dabování jim fakt nejde).
Na závěr možná trochu SPOILER, tak pozor: Není to rozhodně čistě feel-good seriál, řekla bych o jeho atmosféře “hořkosladká”. Hrdinům budete fandit a přát si happyend, ale někde uvnitř budete tušit, že ten asi nepřijde. No a ten konec? Tohle jestli nedostane druhou sérii, tak mě zabte.