Anotace i přes svou stručnost zněla nadějně. U tohohle typu seriálu je ale klíčové, jak sympatické postavy se v něm objeví. A tady jsem bohužel celkem zklamaná. Ani jedna z hlavních postav mi totiž nepřirostla k srdci, a tak jsem jejich osudy sledovala víceméně nezúčastněně.
Máme tady Aarona končícího studium práv, věčně ukřivděného sobce, který zaměňuje sex s láskou a který pořád potřebuje nějakou berličku, o kterou by se mohl opírat. Pak je tady jeho výrazně starší sestra, anestezioložka Clara, kritická a stroze působící žena, které tikají biologické hodiny. A do třetice je tady Glen, jejich otec oddaně pečující o imobilní manželku, která po nehodě rezignovala na život. Právě ten by mi byl nejsympatičtější, nebýt jeho neprůbojnosti, nerozhodnosti a jistého ňoumovství.
Seriál bez příkras ukazuje úskalí (nejen na poli vztahů), se kterými se postavy musí popasovat. Vztahy - ať už sourozenecké, přátelské, milenecké nebo třeba s partnerovými dětmi - jsou realistické, bez zázračně urovnaných, sluncem zalitých konců, bez cukrkandlu. Ne vždy mě ale dokázaly dějové linky zaujmout. A hlavně mi nesedí reakce postav, takže celkově hodnotím seriál jen jako lehce nadprůměrný.