Madame Antoine

Madam Angteuwan

A zase tu máme téma lásky a jeji (ne)existence. Upřímně jsem zmáčknul play hlavně kvůli představiteli hlavní role. Herečka v obsazení hlavní ženské role mi nic neříkala, a když jsem si projel její hereckou kariéru, tak jsem s n ani žádný jiný seriál či film neviděl. Takže jsem do téhle doramy šel bez předsudků a spíše nadšen ;)

Po zhlédnutí prvního dílu jsem měl strach, že těch experimentů, odhadů a přetvářky bude tak moc, že bude hrozit, že se v tom hlavní aktéři utopí. Ale nechtěl jsem předbíhat událostem, přeci jen měl seriál „jen“ 16. dílů, tak jsem si říkal, že to tak zlé nebude. V průběhu sledování se z příběhu stala neskuteční citová míchanice. Klukům se jejich experiment docela rychle vymknul z rukou a situace začala být více než nepřehledná. Bohužel jsem se po počátečním nadšení nemohl na doramu nějak naladit. Nevím, co bylo špatně, ale k puštění dalšího dílu jsem se musel trochu nutit. Až zpětně mi došlo, že mi na příběhu vadila možná přemíra citů. Bylo jich tam tolik (ať už opravdových či těch experimentálních), že se mi prostě přejedly. Proto mě při sledování doramy drželi hlavně jednotliví pacienti, kteří potřebovali psychologickou pomoc.

Hodnocení: Za mě jasných 40%. Nijak jsem si nedokázal v příběhu nikoho oblíbit. Sung Joon, kvůli němuž jsem do tohohle počinu šel, mě nijak neoslovil a stejné to bylo u ostatních. Bohužel, za mě velké zklamaní. Tohle šlo vážně mimo mě.