V první části seriálu je postaven kriminalistický tým Obvodní správy VB před úkol vypátrat pachatele, který v přestrojení aranžéra výkladních skříní v době polední přestávky úspěšně vylupuje pokladny obchodů v různých částech Prahy. Nejprve mu padne za oběť obchod Ovoce-zelenina, poté papírnictví, dále obchod s drobným spotřebním zbožím. Loupeže se množí a tým kriminalistů je bezradný...
Divíšek: Chceš bonbónek? Dobrej. (nabízí mu jeden) Libor:(sebere mu celý pytlík) Jo, já to vezmu dětem, dík, ahoj. Divíšek:(podívá se na bonbon v ruce) Tady máš ještě jeden.
Libor: Proč jste se z té dovolené vrátil zrovna v pátek? Kostelecký: Já potřeboval trochu peněz na hurdisky. Libor: Na co? Kostelecký: Na hurdisky. Libor: Jo na hurdisky...
(Libor na mapě označí všechny obchody, které se mají hlídat.) Břeťa: Počkej, ty už víš, že je to rozhodnutý? Libor: Ne. Ale udělat jsem to musel. Břeťa: Libore, ty mě jednou zničíš.
Břeťa: Takže jsi nic nezjistil. Libor: Ale jo, přiznal toho dost. Z metráku starých brambor udělal skoro půl druhýho novejch, předražuje rajčata, a že je sčuchnutej se závozníkem. Břeťa: Jen tu kasu že nevybral...
Jarolím: A oni nechali tu výlohu odemčenou? To je zajímavý, že jste si toho nevšiml ani vy. Prodavač: Pane, dopoledne byly banány a pomeranče, to byl fofr.
Kamil:(vypráví příhodu) No a to už to nevydržel a zeptal se jí. A víte, kdo jsem já? A ona říká: No, vy jste Libor Krejcárek, jste tajnej z našeho obvodu, a jste známej tím, že prožerete celou vejplatu. Libor: Hele, ty nebudeš moc chytrej, viď? O vejplatě vůbec nic neříkala. Kamil: Tobě možná ne, ale mně jo.