Další díl z cyklu příběhů natočených podle skutečných událostí, které se staly v Praze. Na oddělení VB přibíhá ve večerních hodinách muž, který oznamuje, že nedaleko objevil sraženého cyklistu. Když kriminalisté na místo činu dojedou, cyklista je mrtev. Je evidentní, že postižený byl sražen autem bezohledného piráta, který z místa činu ujel. Zbyla po něm pouze rozbitá krytka koncových světel. Vyšetřovateli Krejcárkovi se právě podle ní podaří určit typ vozidla i jeho barvu. Nastává mravenčí práce nekonečného pátrání po servisech, melouchářích, mototechnách a pražské evidenci vozidel. Všechno však marně. Až při cestě na besedu kriminalistů s posluchači jedné školy objeví Krejcárek škodovku, která by barvou, typem i poškozením odpovídala hledanému vozidlu. Jak ale ukáže průběh vyšetřování - stopa není ta pravá...
(Libor dělá, že neposlouchá, aby mohl dokončit svůj případ.) Břeťa: Hergot Libore, neseď mi tady takhle a poslouchej mě, když s tebou mluvím. Libor: Ale já tě poslouchám. Břeťa: Ale vůbec mě neposloucháš, pořád myslíš na ten auťák, už mě s tím neštvi. Libor: Potřeboval bych zjistit, kdo ten auťák viděl. Ty myslíš, že by se to dalo zjistit? Břeťa: No možný to je. Ale teď s náma musíš vlítnout na tu masnu. (Libor opět začne dělat, že ho neposlouchá.) Břeťa: Takže ten vedoucí té masny je s největší pravděpodobností poslední článek řetězu....hergot tak si to zjisti, vždyť já vidím, že mě stejně vůbec neposloucháš. (Libor vyletí z kanceláře, ale vrátí se mezi dveře.) Libor: Já tě poslouchám.
(Libor telefonuje s manželkou.) Liborova manželka: Přijdeš aspoň dneska domů? Libor: To víš, že přijdu. Ale musím tady ještě něco dodělat. Liborova manželka: Neboli zase až před půlnocí. Libor: Víš co? Já půjdu hned. Liborova manželka: No sláva, dětičky, radujte se. Dneska vám představím vašeho tatínka.
Jiřík: Tak tenhle typ blinkrů nikde nemaj. A na nikoho si nepamatují. Libor: Hele aspoň někdo. Někdo nápadnej, někdo, kdo je chtěl podplatit, komu na tom moc záleželo, ne? Jiřík: Libore... podplatit je chtěl každej.
Libor:(hlásí do telefonu operačnímu důstojníkovi, že potřebuje někoho, kdo se vyzná v autech) Ale my to potřebujeme teď hned, aby nám to nevychladlo. Já bejt na jeho místě, tak už mám nejmíň pět maníků. vyšetřovatel Zítek: Slyšel jste ho, jo? operační důstojník: Slyšel. A vyřiď mu, že kdybych já byl detektivem, tak vím nejmíň o deseti.