Kamil: Aspoň jméno, na jaké písmeno začínalo? Dan: Fakt nevim. Kamil:(vytáhne cigára) No, to je mi líto, že máš tak špatnou paměť. Dan: No, vlastně, já už si začínám vzpomínat. Jmenoval se Doubrava nebo Kostrhún. Kamil:(schová krabičku) Jo, a já jsem nějakej Fitipan.
(Kamil je nadšený z případu.) Kamil: No a teď už potřebuju jenom mašli, abych to převázal a předal vyšetřovateli, nejlíp milánkovi Jarolímovi. (Mezitím sebere Liborovi řízek.) Kamil: A Maruně řekni, že ta kůrka musí být tlustší a křupavější.
Jiřík: Kamile, ten popis těch pachatelů je strašně chatrnej. Kamil: Jiříčku, kdybych věděl, že to budeš študovat, tak bych ti na to objednal Boženu Němcovou. Jiřík: Nezlob se, Kamile, ale napsat, že jeden byl vysokej zrzavej a druhej menší, typ frajer, to bych mohl zatknout i tebe.
(Dopadnou skutečného pachatele, nikoliv toho, kterého přivezl Rudla s Kamilem.) Rudla: Tak doděláme tu rozkrádačku, ne? Nebo teď už to pro tebe má půvab jak párek ohřívanej od soboty?
(Břeťa vysvětluje postup pátrání, fotografie dojíždějících lidí do podniků chce ukázat slečně Laurové.) Kamil: A jéje, zase jeden zamilovanej do slečny Laurový. A my se tu strháme jak angrešty.
Jiřík: Slečna Laurová vylučuje možnost, že by šlo o manuálního pracovníka. Kamil: Jo ona vylučuje. A na základě čeho vylučuje? Jiřík: Říká, že by to poznala podle nehtů. Kamil: Hergot to je geniální paní. Ta by mohla šéfovat všem našim čmuchacím psům.
Břeťa: Koho si vybereš od nás? Rudla: No koho. Libora, protože to bude chtít výdrž, Kamila, páč třeba přijde na nějaký nápad a Jiříčka, že na tom vypustí duši. Břeťa: Takže tu necháš akorát mě.
(Kamil postává před Břeťovo domem, protože s ním potřebuje mluvit.) Břeťa: Mě vyštvala ven žena s děckama, že si musí uklidit. Kamil: Můžu jít s váma? Břeťa: Tak pojď. Máš kyblíček?
Jarolím: Ptám se vás už potřetí, můžete mi nějak vysvětlit, jak se u vás pod hromadu uhlí dostala tahleta pistole? Ambrož: A já vám říkám už potřetí, že jsem u toho nebyl, když jste ji tam našli.
(Baví se o ukradených dílech a Jiřík předstírá hloupého.) Hruška: Jak oni přišli na to, že to namaloval Navrátil? Jiřík: Tak asi to podepsal, ne? Hruška: Myslíte signoval? Jiřík: Co to je?