Manhunt
(Manhunt)
Unabomber
Tohle američané umí (většinou). Story podle skutečných událostí zaujme vždy, natož když se dobře zrežíruje, herecky obsadí. Obrovským kladem seriálu je konfrontace nového myšlení s tím starým ,zavedeným. Více energie nakonec bere "válka" s oportunisty v řadách policie/FBI, než vlastní vyšetřování a zaběhlé rutiny podkopávají nohy exaktnímu myšlení.
Deadly Games (2. sezóna)
Na druhou sezónu Manhunt jsem se dlouho těšil, o to víc, že krátce před ní se v kinech objevil Eastwoodův film na totožné téma. Zatímco Eastwood vyprávěl v zásadě jen příběh Richarda Jewella, který bombu během olympijských her v Atlantě objevil a následně byl obviněn z toho, že ji vyrobil, během Deadly Games je tahle dějová linka v popředí jen v první polovině a druhá se soustředí více na Erica Rudolpha.
Cameron Britton podle mě odvedl skvělou práci jako Jewell, ačkoliv je výrazně větší než jeho skutečný předobraz a působí chytřeji. Určitě to není ten typický „běžný malý člověk“, neustále jsem měl dojem, že v něm už musí bouchnout saze a pak je díky své postavě zastrašující, spíš než skutečný Jewell, který byl lidem jinak jen pro smích. Ale takhle část je jinak zpracovaná moc pěkně. S dějovou linkou novinářky bez svědomí Kathy Scruggs už je to slabší, v podstatě stejně jako u Eastwooda je tak nějak černobílá.
Co ale sráží Deadly Games vaz, je vyfabulovaný příběh Erica Rudolpha, na můj vkus příliš mnoho kreativní licence a dramatických výmyslů. Dvojice hlavních představitelů FBI mi nesedla po castingové stránce, ale to asi stane. Stejně tak nedokážu posoudit, nakolik je lov Rudolpha zábavný, pokud divák neví, jak to bylo v (popsané) skutečnosti. V opačném případě to však drhne s každým dílem víc a víc. Rudolph je tu vykreslený jako “grade-A asshole” jehož jedinou motivací je dokazovat si, že je nejlepší. Ano, zdá se, že jeho vazby na anti-abortion, anti-gay hnutí jsou pouhou zástěrkou, ale v jeho motivaci hledám trochu víc (opravdová snaha jít proti vládě a establishmentu, která byla tehdy s ohledem na Ruby Ridge, Waco nebo Oklahomu na výsluní + pomsta za propuštění z armády). Jenže Deadly Games volí lehkou cestu, z Rudolpha dělají ďábelského sociopata, vysvětlováním se nezdržují a raději věnují čas přehnané dramatičnosti, zkratkám, rozbité časové ose a stereotypnímu vyobrazení domobrany. Jako smyšlený příběh budiž, ale takhle je to škoda, čistá realita byla nosná sama o sobě, o to víc v kontrastu s tím, jak je v úvodu sezóny akcentován Jewell (resp. vynikající Britton). Na druhou stranu, ve výsledku je právě Jewellův příběh tím důvodem, proč si teroristický útok v Atlantě připomínat i dnes, nikoliv Rudolph a porouchaná optika, přes kterou nahlíží na (západní) svět.
Sečteno: není to dokument, ale zatímco první Jewellova polovina je zpracována pěkně a odráží skutečnost vcelku věrně, druhá Rudolphova polovina si jde hodně vlastní cestou, do předem nalinkovaného příběhu zasazuje jen několik dílčích skutečných momentů a dle mého názoru se příliš nepovedla.
Obdiv patří Fitzovi
Ufff to bylo papírování. Můj obdiv patří Fitzovi za to, že tomu věnoval kus svého života, dokonce na úkor své rodiny, což už mně bylo trochu proti mysli. Kdo čeká nějaký akčňák, tak se ho nedočká. Tady šlo vážně jen o to, jak hledali nějaký důkaz dopadnout Unabombera a aby byl ten důkaz neprůstřelný. Ne, nenudila jsem se, nicméně by šest dílů bohatě stačilo Vyměnila bych asi Sama (Fitz), který mně tam moc nesednul, ale Paul Bettamy to hrál bezkonkurenčně bezvadně. Je zajímavé podívat se pak na skutečné postavy. Například já bych Unabomberovi podle vizáže rozhodně nehádala IQ 165+-.