Hawkeye má autonehodu a na pomoc mu přispěchá jihokorejská rodina. Hawkeye ve snaze zabránit plnému propuknutí otřesu mozku, stále mluví s rodinou, která mu nerozumí ani slovo.
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Hawkeye má při zpáteční cestě autonehodu, jeho džíp se převrátí na stranu a Hawkeye se silně praští do hlavy. Na pomoc mu přispěchají nejdříve děti a pak i rodiče jedné jihokorejské rodiny. Hawkeye se rozhoduje se členy rodiny stále mluvit, protože ví, že jedině tak zabrání propuknutí otřesu mozku. Přestože si vzájemně nerozumí ani slovo, nevypadá, že by to někomu vadilo. Rodina mu dáva jídlo i pití. Další den ráno pro Hawkeyeho přijíždí pomoc.
Později - již zdravý - opět přichází a rozdává rodině menší dárečky - těhotné manželce svůj kontakt, aby jej vyhledala, až bude třeba, dětem čokoládu a komiksy a otci dá pořádný, kvalitní tabák.
Hawkeye: Jsem Ronald Colman a tohle je můj ztracený horizont. (na vola) A ty jsi moje Wyattová. Neviděla jsi ten film, co? Že vůbec nechodíš do kina? Je to škoda, je spousta filmů pro voly. Volská láska, Volání divočiny... má doVolená, Příběh Vo letošní zimě? (Vůl nereaguje.) No jo, tak ne.
Hawkeye:(na korejskou ženu, která ale nerozumí ani slovo anglicky) Nebojte se, mně můžete věřit, jsem doktor. A já vám můžu říct, že jste těhotná a dnes už i dokonce vím, co to způsobuje a jak se tahle nemoc léčí.
Hawkeye: Jednou jsem na střední škole vypil moc piva. Jeden velký fotbalista ke mě přišel a řekl mi, ať to nepouštím, jinak je po mě. Nepouštěl jsem to, držel jsem to, tak, jak mi řekl. Poblil jsem mu boty. Skvělý kluk. Málem mě zabil.
(Hawkeye je zraněný v cizí vesnici daleko od tábora.) Hawkeye: Vůbec se mi nechce tu ztratit vědomí. Nechci se probudit v rodinné hrobce v Maine. Lidé z celého státu se jezdí dívat na naši hrobku. Piercovi jsou v Mainu od 1680. Někteří tam jsou už mrtví.