Do palírny odpadů se vloupají tři demonstranti, protože se v té budově spaluje nebezpečný odpad. Když to zjistí ochranka, snaží se je zastavit, ale jeden z demonstrantů padá do jednoho z kontejnerů a ochranka volá Medicopter 117. Když zraněného demonstranta odvezou do nemocnice, druzí dva se chystají akci zopakovat a pomstít svého kamaráda, a tak se do palírny odpadů opět vrací, nejdříve spoutají vrátného a pak se chystají rozvěsit na jedné ze střech velký transparent, ale bohužel se jim to nepodaří, protože jeden z nich padá střešním oknem na pás. Silou nárazu se pás spustí do pohybu a demonstrant, který je v bezvědomí jede pomalu, ale jistě do tlamy pece. Všichni se pokouší pás zastavit, ale to nejde, protože číslo kódu zná jen šéf palírny, a ten je někde pryč. Demonstrant se ale naštěstí zachytí za okraj pásu a dál se nepohybuje. Zbylá demonstrantka volá záchranku a přilétá Medicopter 117, Michael se spouští na laně dolů, ale přes obtížný terén se pouští a končí v bezvědomí na jezdícím páse. Po chvilce se Michaela i demonstranta podaří zachránit a Michael chce podat výpověď.
Michael: To si tu budeš hrát na gardedámu, nebo co? Thomas: Říkal si, že nám chybí dámská společnost, s tím já souhlasím. Ovšem ve společné domácnosti platí rovné právo. Michael: Co se jako odteďka budeme dělit o ženský? Tobě přeskočilo, ne?!
(Karin a Biggy se dívají na plán bytu.) Karin: Myslíš, že ta vana bude tady dobrá? Biggy: No jo, jinam ji asi nenacpeš. Karin: A sem přijde ta vitrína. Biggy: A je nová? Karin: Ano. Michael: To je tvůj nový byt? Karin: Ano. Michael: S dvojlůžkem?
Michael: To se mi snad zdá. Kvůli blbému rozpisu nákladů potřebuji devět podpisů. Ale ne kvůli schválení, jenom kvůli tomu, aby nám tu žádost o schválení vůbec poslali. Jsem snad sběratel podpisů, nebo co? Karin: Hlavně, že jsi dobrý doktor. Michael: Jo, ale oni nepotřebují dobrého doktora, oni potřebují správný počet papírů a osm podpisů. Karin a Biggy: Devět.
(Po večeři s Karin Michael dostane pusu na líčko a Thomas závidí.) Michael: Chceš polovinu polibku? Thomas: Zdá se, že paní doktorka něco v tobě vyvolala. Něco vážného? Michael: Ještě nevíme... Thomas: Kdyžtak máš mě...