Seriál skončil po první sérii, ale někdy mi moc nedošlo, co se tolik nelíbilo.
Jsem fanda House, takže mi tenhle seriál přišel vhod. Místo zahořklého, cynického sociopata tu ovšem máme sympatického, sexy doktůrka a jeho netradiční metody léčení psychických poruch, nebo přinejmenším jejich chápání. Jeho schopnost empatie a vidění věcí tak, jak je vidí jeho pacienti je přímo perfektní.
Ovšem chyba je tu v tom, že jediná sympatická postava je tu právě ten Jack Gallagher, který mě svojí inteligencí a vynalézavostí vždy mile překvapil a byl to v podstatě on, kdo táhnul celý seriál.
Případy se kterými přicházel do styku(muž s lykantropií, chlápek, co si chce useknout ruku nebo autistická dívka) byly vždy zajímavé a vždy jsem se těšila, jak si s tím poradí.
Ovšem pak je tu velká slabina a to velice nesympatické ostatní postavy. Nora, které šla nadrženost na sexy doktůrka přímo z očí, mě spíše iritovala, protože až na pár momentů nebyla vůbec potřebná. Veronika by ušla jako protiklad Jacka, kdyby nebyla ta příšerně ohyzdná s tou svojí povýšenecky vztyčenou bradičkou, k té bych na terapii fakt nešla.
Další bud neměli moc prostoru, nebo se neprojevili.
Líbilo se mi prostředí, kde se natáčelo, ale asi to k úspěchu nestačilo.
Jsem ale vděčná za to, že seriál nemá otevřený konec, ale je řádně ukončen, takže si aspon sledování seriálu nemusím do mozkovny ukládat jako další "cliffhangerové nas*ání".