Merlin

(Uther byl očarován a vzal si trolla.)
Uther: Opět byla magie použita k úderu na srdce Kamelotu.
Artuš: Myslíš svoje srdce.

Merlin: Tvoje macecha je troll.
Artuš: Jestli řekneš, že jsi mi to říkal...
Merlin: To jsem nechtěl, vůbec ne. Ale je pravda, že kdybys mě předtím poslechl... (Artuš se na něj podívá.) Promiň.

Gaius: Uvědomujete si, že vaše choť je troll, sire?
Uther: Jak prosím?
Gaius: Alespoň tak nám připadá, se svými bradavicemi a nosem...
sir Leon: A tím zápachem.
Uther: Zápachem? Jakým...
Gaius: Také má, jak se zdá, pár tesáků.
Uther: Cože?
sir Leon: Neřekl bych, že to jsou zrovna tesáky, spíše kly.
Gaius: Ano, jsou to spíše kly. Nechceme říct, že je to nezbytně špatně. Jen jsem myslel, že bych vás na to měl upozornit pro případ, že by vám to uniklo.

Artuš: (na Utherovu manželku) Vy jste troll!
Uther: Jak se o ní opovažuješ takhle mluvit?
Artuš: Co s tebou je? Podívej se, jak vypadá!
Morgana: Tomu nevěřím.
Artuš: Právě vytrhla dveře z pantů. Není ti na tom nic divného?
Uther: Dost!
Artuš: Je to troll! Velký, šedý...
Morgana: Smradlavý.
Artuš: Smradlavý troll!

Uther: Uvědomuji si, že je to delikátní situace.
Artuš: Zato ona vůbec delikátní není.
Uther: Jak víš, lord Godwyn je můj dobrý přítel a odvěký spojenec Kamelotu.
Artuš: Nemám nic proti lordu Godwynovi. Nemám nic ani proti Eleně, kromě manželství.
Uther: Když mluvíme o tvé budoucnosti, Artuši, nemluvíme jen o tvém osobním štěstí, ale o bezpečnosti celého Kamelotu. Jednou možná budeš manžel, ale hlavně jednou budeš král.
Artuš: Ale já k ní vůbec nic necítím.
Uther: Tak ti doporučuji, abys něco cítit začal.

Artuš: Otče, co se mi snažíš říct?
Uther: Lord Godwyn je vážený spojenec. Síla takového svazku se nesmí podceňovat.
Artuš: Řekni mi prosím, že mluvíš o vojenském svazku.
Uther: Mluvím o svazku z lásky.
Artuš: Lásky?
Uther: No, lásky ne. Láska s tím nemá co dělat. Jde o tu druhou věc. (Artuš se tváří nechápavě.) Však víš, trvalé spojení.
Artuš: Sňatek?
Uther: Já věděl, že to pochopíš.

Artuš: (o Merlinovi) Prosím, otče. Zachránil mi život. Nemůžu jen stát a dívat se, jak umírá.
Uther: Tak se nedívej.

Gaius: Co je na této oběti odlišného?
Merlin: Ehm... je to žena.
Gaius: Někdy si říkám, jestli se ti tvého magického nadání nedostalo omylem.

Gaius: Musíme tu knihu schovat.
Merlin: Ne. Musíme ji použít.
Gaius: Nebuď hlupák.
Merlin: Já mám dědictví. K čemu jinému je? Pořád mi říkáš, že není na hloupé triky.
Gaius: Ty chceš začít čarovat, když král vyhlásil lov na kouzelníky? Zešílel jsi? Merline, tvým osudem jsou důležitější věci.
Merlin: Ale když nebudu cvičit, jak se stanu tím velkým čarodějem?
Gaius: Časem budou tvé schopnosti uznávány.
Merlin: Kdy? Jak dlouho mám čekat?
Gaius: Trpělivost je ctnost, Merline.
Merlin: Sedět na zadku a nic nedělat je ctnost?

Merlin: Už sis užil dost, příteli.
Artuš: Znám tě snad?
Merlin: Já jsem Merlin.
Artuš: Takže tě neznám.
Merlin: Ne.
Artuš: A přesto jsi mě nazval přítelem.
Merlin: To asi byla chyba.
Artuš: Souhlasím.
Merlin: Jo. Nikdy bych neměl přítele, který by byl takový debil.

(Artuš s vojáky dělá prohlídky v celém Kamelotu, jestli nenajde nějaké magické věci, co způsobují nákazu. Teď dorazili ke Gaiusovi. Artuš prohledává Merlinův pokoj, ve kterém leží na podlaze poházené oblečení.)
Artuš: Merline, pojď sem. Podívej, co jsem našel. Našel jsem místo, kam můžeš dávat věci. Říká se mu skříňka.

Artuš: Varuju tě. Učili mě zabíjet od narození.
Merlin: Páni. A odkdy tě učili být frackem?
Artuš: Nemůžeš mě takhle oslovovat.
Merlin: Promiň. Odkdy tě učili být blbcem... můj pane?

Artuš: Proč se chováš jako sluha?!
Merlin: Je to můj osud. Už ode dne, kdy jsem tě potkal.
Artuš: Snažil jsem se ti urazit hlavu palicí.
Merlin: A já tě zastavil pomocí magie.
Artuš: Podváděl jsi!
Merlin: Byl bys mě zabil!
Artuš: Měl jsem.
Merlin: Jsem rád, že jsi to neudělal.

Artuš: Merline, stalo se něco, o čem bych měl vědět?
Merlin: Ne.
Artuš: No tak! Chybí mi tvoje obvyklé žvanění!
Merlin: Však ty mě zastoupíš.
O chvíli později
Artuš: Vedl sis tam dobře... Slyšel jsi, co jsem právě řekl?... Dobrá, možná bych ti měl dát nějakou odměnu, co bys chtěl?
Merlin: Trochu ticha a klidu.

Artuš: Vypadáš jako vyděšená lasička.
Merlin: Vážně? Alespoň nevypadám jako líná ropucha... Jdeme.
Artuš: Chceš říct, že vypadám jako ropucha?
Merlin: Možná se jednoho dne kouzelně proměníš v krásného prince. Ale magie je zakázaná, takže k tomu nejspíš nikdy nedojde. Tak jdeme!
Artuš: Merline?
Merlin: Co?
Artuš: Já dávám rozkazy, pamatuješ?
Merlin: Jo... Připraven? Jdeme!

Artuš: Merline, ty vážně chceš jít taky?
Merlin: Mám to brnění rád. Nenechám tě, abys ho zničil.

Artuš: Merline, viděl jsem tě.
Merlin: Ano?
Artuš: Víš, žádný muž ti nestojí za slzy.
Merlin: No ty určitě ne!

Artuš: (o Utherovi) Nemůžeme ho tady jen tak nechat. Poznají ho!
Merlin: Tak ho převlečeme.
Artuš: Skvělý nápad!
Merlin: Převlečeme ho za ženu! (Artuš se na něj vyčítavě podívá.) Převlečeme ho za sluhu!
Artuš: To je lepší.

Gwain: (na Merlina) Kdybych zemřel při sbírání dřeva, nech si to pro sebe!

Artuš: Co si myslíš o Percivalovi?
Merlin: Je hodně velký!
Artuš: A to z něj dělá zrádce?
Merlin: Chystáš se obléct?
Artuš: Neměl bys někde být?!

Sir Leon: Co hledáš?
Merlin: Artuš chce kuši.
Sir Leon: Tahle je prastará, nejspíš neublíží ani mouše.
Merlin: Kdybys chtěl ublížit mouše, nebo člověku, jakou bys použil?
Sir Leon: Já bych požil tuhle krásku... Ta tu práci zvládne?
Merlin: Óóó ano, ta ji zvládne skvěle.
Sir Leon: A o jakou práci vlastně jde?
Merlin: Zabít Artuše.
Sir Leon: Přivádí tě k šílenství, co?
Merlin: Už dlouho nebude!

Gaius: Merline, jsi v pořádku?
Merlin: Přecházím.
Gaius: Ano, to vidím.
Merlin: Muž, který je v pořádku, tak nechodí sem a tam, Gaiusi.
Gaius: No, proto jsem se ptal.
Merlin: Potýkám se s problémem a musím vzít v úvahu mnoho faktorů a ještě jsem nepřišel na řešení.
Gaius: Můžu ti pomoct?
Merlin: Ne.
Gaius: Nechtěl by ses o ten problém podělit se mnou?
Merlin: Ne.
Gaius: Někdy jsou dvě hlavy lepší, než jedna.
Merlin: Ano, ale ne, když jedna z nich je tvoje.

Merlin: Jaký máš nejúčinnější jed?
Gaius: No, to by byl Aconit.
Merlin: A...conit? No, myslím, že bych si měl jeden vzít a mít ho pořád u sebe. Nikdy nevíš, kdy budeš někoho potřebovat zabít.
Gaius: Vskutku.

Merlin: (o polévce) Co je tohle?
Gaius: Speciální přivítání doma. Tvá oblíbená.
Merlin: Myslím, že by ses měl držet vaření jedů, Gaiusi. Tohle chutná stejně jako bažina, ve který mě Artuš našel.

Gaius: Už to nedělej, Merline. Takové napětí mé srdce nevydrží.
Merlin: Ano. No, už nejsi nejmladší.