Markus: Pořád hledáme omluvy pro svá nižší já. Pořád jsme oběťmi okolností, bez odpovědnosti. No, možná, že když děláme z dobrého důvodu špatné věci, musíme i čelit následkům. Dítě je v mukách. Otec podnikne kroky. Nebude to mít žádné následky? (na Vincenta) Vy... (na Natalie) a vy... jste rozřezali Shirley kvůli dalšímu výzkumu. Nebude to mít žádné následky?
Natalie: Ichneumonidae. Charles Darwin popsal jejich životní cyklus jako odporující představě o dobročinném stvořiteli. Markus: Chápu. Natalie: Milující Bůh by nestvořil něco tak zlého. Alespoň si to myslel. Markus: Larvy parazitické vosy. Natalie: Zamrzlé uvnitř mamuta po 30 000 let. Permafrost taje. A taje i zmrzlá vosa. Vosa naklade vajíčka do krevního oběhu člověka. Markus: Tohle se stalo Shirley? Natalie: Ano. Tahle vajíčka se vyvíjí uvnitř hostitele, hostitel je donucen najít oběť, rozervat ji hrudník a zvracet do ní. Larvy se vyvinou uvnitř sekundárního hostitele.
Natalie: Parazité, co nakladou svá vajíčka do živé bytosti, do živého hostitele. Potom se vylíhnou a hostitele sežerou. Zevnitř ven. Hildur: Margaret Allerdyceová byla sežrána zaživa zevnitř ven nějakým hmyzem? Natalie: Myslím, že jsou to vosy. Hildur: Vosy. Odkud pocházejí? Natalie: No, jsou pravěké. Není zaznamenán žádný případ, kdy by na člověku parazitovaly lumčíci. Takže tohle je poprvé, kdy se tento druh dostal do kontaktu s lidskou populací.
Natalie: Vosy. Parazitické vosy. Když se dostanou ven, rozšíří se to. Dan: Musíme je zabít všechny. Natalie: Jak je zabijeme, aniž bychom zabili Vincenta? Dan: Natalie, musíme je zabít všechny.